V pátek 28. ledna 2022 tomu bylo přesně 72 let ode dne, kdy byl zatčen farář Josef Toufar. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.
Jak popisují očití svědci události, při mši v místním kostele se při kázání faráře Toufara několikrát pohnul půlmetrový dřevěný kříž umístěný na hlavním oltáři. Sám Josef Toufar tuto událost popsal v jednom dopise z ledna 1950: „A tu ke konci kázání jsem pravil: Uprostřed Vás stojí, kterého mnozí neznají, zde ve svatostánku je náš Spasitel. A při těch slovech jsem ukázal na oltář. A tu všichni, kteří se podívali směrem ruky, viděli, jak kříž na svatostánku se začal naklánět.“
Událost údajně vidělo asi 20 svědků. Kříž se pohnul ještě na Boží hod a také v době postní. Obcí i jejím okolím se rychle začala šířit zpráva o takzvaném číhošťském zázraku. O věc se začala zajímat komunistická Státní bezpečnost (StB). Vedení KSČ mělo v plánu této události zneužít ke zdiskreditování katolické církve - a následně proticírkevním opatřením.
K zatčení Toufara se v sobotu 28. ledna do Číhošti vypravilo 12 tajných policistů. Tři z nich byli z Prahy a devět z krajské správy StB Jihlava. Nikdo z nich neměl v ruce zatýkací rozkaz na Toufara, ale bylo jim to jedno. Dva tajní policisté se po setmění odebrali do Toufarova bytu a představili se jako redaktoři, kteří by potřebovali napsat článek o zázraku. Josef Toufar byl ochotný jim vše popsat. Po krátké diskuzi jim nabídl, že jim to, jak se událost stala, ukáže přímo v kostele. Vzal si proto klíč od kostela a teplejší oblečení a domnělé redaktory vyzval, aby šli s ním. Příslušníci se mu venku na dvoře představili jako StB a vyzvali ho, aby s nimi odjel v připraveném voze. Kněz Toufar odpověděl, že dá domů klíč od kostela, ale to mu nebylo dovoleno. Toufarův odjezd se odehrál velmi rychle a nikdo z místních občanů to, že byl farář Toufar odvezen, nezpozoroval.
Ještě ten večer byl Josef Toufar převezen do Valdic a členové speciální instruktážní skupiny StB se ho krutým mučením snažili donutit ke lživému doznání, že pohyb křížku nějakým způsobem sám inscenoval. Ke zmíněnému činu se však Toufar nepřiznal, a ani technikům StB se nepodařilo sestavit podvodný mechanismus tak, aby fungoval.
Kněz Toufar pak měl být později ve vykonstruovaném soudním procesu veřejně obviněn z podvodu a křesťanské náboženství ukázáno jako podvodné opium pokrokového lidstva.
Po čtyřech týdnech bestiálního mučení Toufar 25. února 1950 zemřel po operaci ve Státním sanatoriu v Praze v Legerově ulici. Jeho tělo bylo zahrabáno v hromadném hrobu v Praze - Ďáblicích a KSČ jeho jména zneužila v propagandistickém filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Režim pak zahájil ideologickou kampaň, ve které označil Toufara za agenta Vatikánu, západního špiona a dovedného manipulátora, který se „neštítil použít pro své cíle ani podvodu s domnělým zázrakem“. Donutila ho i k tomu, aby se přiznal k sexuálnímu násilí na ministrantech. V 90. letech bylo přiznání zpochybněno. Událost ale nelze ani po desetiletích s určitostí do detailů objasnit.
Farář Josef Toufar. Zdroj: cirkev.czŘímskokatolická církev v roce 2013 zahájila proces Toufarova blahořečení. V červenci roku 2015 byly jeho ostatky po 65 letech vyzvednuty a převezeny do číhošťské farnosti, kterou Toufar naposledy spravoval. Následně byly po slavnostní bohoslužbě za účasti církevních hodnostářů a tisíců věřících uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Kněze Josefa Toufara ubitého komunisty od roku 2017 připomíná socha v kostele svatého Víta v Zahrádce na Havlíčkobrodsku, kde působil osm let před svým odchodem do farnosti v nedaleké Číhošti. Více než dvoumetrovou kovovou plastiku pro Zahrádku vytvořil sochař Olbram Zoubek. Výtvarné dílo je umístěno v sakristii.
„Je to moje poslední velká socha, už žádnou neudělám. Proto jsem rád, že právě tato poslední socha přijde sem,“ řekl během slavnostního odhalení v roce 2017 Olbram Zoubek. Sochu se rozhodl vytvořit po přečtení knihy Miloše Doležala o páteru Toufarovi, jež ho dojala. Při vybírání místa se byl podívat i v Číhošti, ale tam už pomník je. Proto se rozhodl pro Zahrádku na Havlíčkobrodsku, kde navíc Toufar působil déle než v Číhošti.
„Nikdy jsme si nemysleli, že takový umělec, jako pan Olbram Zoubek, kterého si strašně vážím, udělá sochu pro našeho strýčka,“ řekla také během odhalení sochy Toufarova praneteř Jitka Cvetlerová, která byla mezi několika stovkami hostů tehdejší slavnosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
