pondělí 23. května 2022 Vladimír

Černínský palác je místem nevyjasněného úmrtí Jana Masaryka i sídlem ministerstva zahraničních věcí

Černínský palác, který se nachází na Loretánském náměstí na Hradčanech přímo naproti Loretě, je nejdelší barokní palácová stavba v Česku. V roce 1666 jej nechal založit hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic. Od roku 1934 palác slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Černínský palác je známý také jako dějiště smrti Jana Masaryka v roce 1948, kdy tehdejší ministr zahraničních věcí dosud za nevyjasněných okolností vypadl z okna koupelny na vnitřní nádvoří paláce.

Kámen na stavbu paláce se dovážel z lomu konventu Strahovského kláštera, dřevo se plavilo po vodě

Černínský palác nechal postavit císařský vyslanec v Benátkách hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic. A právě v době jeho působení v italském městě začal hledat vhodného architekta, který by se náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Sám hrabě při svých cestách po Itálii a Francii studoval vedle jiných oborů také stavitelství. Po neúspěšných pokusech nalézt vhodného architekta jej navštívil Ital Francesco Caratti a nabídl mu své služby. Předložil mu návrh paláce, jehož čelní strana byla dlouhá přes 134 metrů. Černínovi se tento návrh líbil a s Carattim se dohodl na spolupráci.

Výkopové práce pro základy paláce byly zahájeny 26. března 1669. Co se týče kamene pro stavbu, tak ten se dovážel z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. Pouze na základové zdivo se spotřebovalo 6200 kubických metrů kamene. Dřevo pro tesaře se do Prahy plavilo z křivoklátských lesů. Plavené kmeny stromů měly tloušťku v průměru minimálně půl metru.

Černínský palác se těšil značné pozornosti nejen Pražanů, ale také cizích návštěvníků a prohlídky paláce byly na denním pořádku. V létě 1742 v rámci válek o rakouské dědictví byl však obsazen dvěma pěchotními pluky a přeměněn v pevnost. Cennosti byly uchovávány v suterénu, ve zdech paláce byly střílny, nábytek, který se nedal uskladnit, byl pálen na otevřených ohništích v pokojích. Okrasnou zahradou vedly zákopy. Na palác při ostřelování dopadlo 150 dělových koulí a v jeho nejbližším okolí padlo několik tisíc mužů.

Z vojenského lazaretu sídlo ministerstva zahraničních věcí

V letech 1829–1830 bylo v paláci umístěno oddělení dělostřelců a poté vojenská nemocnice. V roce 1848 žilo v budově 28 rodin, menší vojenský oddíl a ve Velkém sále cvičila národní garda.

V roce 1923 rozhodla československá vláda, že Černínský palác připadne ministerstvu zahraničních věcí. Během let 1929–1934 byl palác přestavěn podle původního návrhu Francesca Carattiho a do interiérů se vrátila i řada dobového vybavení, které bylo získáno od místních i zahraničních starožitníků. V letech 1933–1939 byl k původnímu Černínskému paláci přistavěn rozsáhlý administrativní komplex, takzvaná Janákova přístavba, ve kterém jsou dodnes umístěny kanceláře většiny útvarů ministerstva zahraničních věcí.

Smutný svědek druhé světové války i nevyjasněné smrti Jana Masaryka

Reprezentační prostory Černínského paláce jsou místem významných jednání. Právě zde byla počátkem devadesátých let rozpuštěna Varšavská smlouva. Černínský palác navštěvuje řada hlav států, ministrů zahraničí a dalších významných osobností z celého světa.

Černínský palác byl během druhé světové války sídlem říšského protektora Karla von Neuratha a později Reinharda Heydricha. Kancelář tady měl také státní tajemník Karel Hermann Frank. Sklepy byly přebudovány na protiletecké kryty, střecha opatřena železobetonovým skeletem proti bombardování. Přízemí bylo obestavěno silnou železobetonovou zdí, která chránila východy z krytů a telefonní centrálu. Koncem války byla část Janákovy přístavby použita na lazaret.

V květnu 1945 byla v Černínském paláci obnovena činnost československého ministerstva zahraničních věcí. Opět byly prováděny potřebné vyklizovací práce a úpravy. Při vysypávání vynášeného písku a hlíny z krytů byl tehdy objeven svazek klíčů s čísly psanými gotickým písmem. Byly to ztracené klíče od komnaty, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.

V podkrovním bytě Černínského paláce žil v poválečných letech ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. V Masarykově bytě došlo v roce březnu 1948 za dodnes nevyjasněných okolností k jeho osudnému pádu z okna koupelny na vnitřní nádvoří paláce.

Úmrtí Jana Masaryka bylo předmětem několika hypotéz. Zatím poslední vyšetřování uzavřené v březnu 2021 nedošlo k jednoznačnému závěru. Není tedy jasné, zda se jednalo o vraždu, sebevraždu čí nešťastnou náhodu. Problematikou Masarykovy nevyjasněné smrti se zabývalo také značné množství knih. Zatím poslední publikace s názvem Svědectví o smrti Jan Masaryka vyšla letos na jaře. Autorkou je spisovatelka, publicistka a badatelka Václava Jandečková.

Smrt Jana Masaryka je stále obestřena tajemstvím, podle vědců mohlo jít o sebevraždu

Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi,...

Ohodnoť článek

Foto Wendy Zimmerová, Ervinpospisil, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons | Zdroj mzv.cz

Štítky architektura, Praha, stavby, Černínský palác, Praha 1, Hradčany

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.