V sobotu po dvanácté hodině pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka požehnal na Staroměstském náměstí mariánský sloup. Památník, který byl před sto dva lety svržen, se v podobě repliky vrátil na své původní místo. Ceremonie se neobešla bez odpůrců, kteří s cedulemi protestovali pod Staroměstskou radnicí.
Sobotní žehnání obnoveného mariánského sloupu, které začalo mší v 10 hodin v Kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí, se neobešlo bez protestů. Při proslovu Karla Kavičky, vedoucího Společnosti pro obnovu mariánského sloupu, začali odpůrci skandovat „hanba“. Stejně tak vyjadřovali svůj nesouhlas i při dalších projevech a při žehnání kardinálem Dukou.
„Věděli jsme od počátku, že to nebude otázka organizační, ani otázka finanční, ale především otázka vůle Boží,“ řekl Karel Kavička. Sloup byl původně postaven jako poděkování za uhájení Prahy na konci třicetileté války a za uzavření Vestfálského míru. „Mariánský sloup, který téměř po tři století připomínal záchranu Prahy před švédskými vojáky, znovu zdobí toto historické a starobylé náměstí a připomíná vítězství Pražanů nad drtivou přesilou švédských armád,“ dodal Kavička
Podle protestujících se však jedná o modlářství. „Proč by měl někdo vyvyšovat Marii nad Ježíše?“ řekl Drbně jeden z odpůrců sloupu. Obnova sloupu na místě, kde bylo popraveno 27 českých pánů, je prý hanebné chvástání církve. Podle slov kardinála Duky však sloup není výrazem triumfu, ale vděčnosti za záchranu. „Za záchranu ve válkách, v dobách bídy a morů, i za zcela aktuální pomoc při dnešní pandemii koronaviru a strachu,“ pronesl Duka. Arcibiskup považuje umístění sloupu za symbolické, protože je přímo naproti pomníku Jana Husa, který byl podle jeho slov obhájcem pravdy a svobody myšlení.
Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) vidí ve sloupu příběh, který trval více než 20 let a jehož hrdinou je člověk s velkým srdcem, sochař Petr Váňa. „Tento sloup byl i velkým urbanistickým prvkem, ozdobil staroměstský rynek a stal se krásnou ozdobou, která byla inspirací pro spoustu dalších náměstí a veřejných prostor, kde podobné sloupy vznikaly,“ objasnil Hejma. Sochař Petr Váňa přes 20 let pracoval na výrobě repliky mariánského sloupu. „Jsme rádi, že jsme zažili krásný a hluboký příběh,“ řekl Váňa. Ten byl prý možný zažít i díky odpůrcům sloupu, které srdečně přivítal na Staroměstském náměstí. „My jsme se tu potkávali, hovořili jsme. Bylo to milé, veselé a zajímavé,“ dodal sochař.
Původní sloup byl vystavěn v roce 1650. Svržen byl 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který údajně ve sloupu viděl symbol habsburského režimu. Pozůstatky původního sloupu jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea. Obnova mariánského sloupu byla schválena 23. ledna 2020.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jsem pro jakýkoliv projev nesouhlasu s chováním církví na území našeho státu. Obzvlášť pak církve katolické, které v rozporu se zákonem se snaží všemi možnými prostředky zasahovat do chodu tohoto státu. Zvláště pak pan Duka. Je to odporné, tomuto státu k neštěstí bohatě stačí Bureš.
