Češka z flotily do Gazy žádá vládu o pomoc, velvyslanectví je na to připraveno

Izraelská armáda v noci na dnešek zasáhla proti flotile více než čtyř desítek lodí, které chtěly prolomit izraelskou blokádu a dovézt humanitární pomoc do Gazy. Část aktivistů vojáci zadrželi a vezou je do Izraele, odkud budou vyhoštěni do Evropy, informovalo izraelské ministerstvo zahraničí. Mezi zadrženými plavidly je také loď, na které plula Češka Šárka Přikrylová. Ta dříve potvrdila, že flotilu obklíčili izraelští vojáci.

„Zastupitelský úřad v Tel Avivu o zadržených účastnících flotily ví od izraelské strany. V případě, že česká občanka požádá o konzulární pomoc, jsme připraveni odpovídají konzulární pomoc poskytnout," sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Přikrylová i ostatní členové posádky natočili ještě před zadržením videa, které zástupci flotily zveřejnili na platformě Vimeo. „Jmenuji se Šárka Přikrylová a pocházím z České republiky. Pokud sledujete toto video, znamená to, že jsem byla unesena izraelskými okupanty a proti své vůli odvezena do Izraele. Řekněte mé vládě, aby přestala být komplicitní s Izraelem a přivedla mě domů," řekla Přikrylová ve videu.

Ministerstvo zahraničí dlouhodobě důrazně nedoporučuje českým občanům cestovat do pásma Gazy, kde je bezpečnostní situace velice riziková. „Možnost poskytnout zde pomoc v nouzi je omezená či přímo nemožná, stejně jako pomoc se vstupem do Pásma Gazy a jeho následným opuštěním," uvedl úřad.

„Chceme nenásilně prolomit nelegální Izraelskou blokádu, a zpřístupnit koridor pro humanitární pomoc," řekla Přikrylová v sobotu, kdy se plavidlo Aurora nacházelo ve vodách u Kréty. Flotila skupiny GSF vyplula 1. září z Barcelony a postupně se k ní přidávaly další lodě. „Momentálně je nás 48 plavidel s více než pěti sty dobrovolníky ze 45 zemí. Je to největší humanitární flotila," tvrdí Přikrylová. 

Pomalu plující flotila, mezi jejímiž účastníky byla i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, bývalá starostka Barcelony Ada Colauová či několik poslanců Evropského a italského parlamentu, se dnes ráno nacházela zhruba 50 kilometrů jihovýchodně od Kréty, napsala agentura DPA. Řada aktivistů pochází z Itálie, jejíž vláda je s flotilou v kontaktu. Ministr zahraničí Antonio Tajani v sobotu odmítl možnost, že by italské loďstvo poskytlo aktivistům ochranu na cestu k břehům Pásma Gazy, píší média. Řím se je snaží přesvědčit, aby vyložili humanitární náklad na Kypru, možností je i nechat jej v izraelském přístavu Ašdod, aktivisté však zatím nedali najevo, že by chtěli upustit od svého původního záměru doplout ke Gaze.

V minulosti se izraelskou blokádu, a dříve také egyptskou, snažilo prolomit do Pásma Gazy více podobných flotil, žádná ale nebyla úspěšná. Izraelská armáda plavidla donutila změnit směr k izraelskému pobřeží a například letos v červnu členy posádky flotily, včetně Thunbergové a francouzské europoslankyně Rimy Hassanové, zadržela. Po několika dnech byli všichni z Izraele vyhoštěni.

Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Většinu propustili výměnou za několik tisíc palestinských vězňů při dvou příměřích, která vyjednaly Egypt, Katar a Spojené státy a která platila koncem listopadu 2023 týden a letos od 19. ledna dva měsíce. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 66.000 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Podle nevládních organizací přes 80 procent palestinských obětí byli civilisté.

Masivní izraelské bombardování Pásmo Gazy zdevastovalo a většina z jeho asi dvou milionů obyvatel nyní přežívá jen na velmi malé části území v katastrofálních podmínkách. Letos v srpnu panel OSN oznámil, že v Gaze je hladomor. V září nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Izraelská vláda tato obvinění odmítá.