Piráti žádají zrychlenou výstavbu, v Praze chtějí tři nové čtvrti pro 200 tisíc lidí

„Není žádný důvod, proč bychom nemohli stavět nové čtvrti tak, jako to dělal Tomáš Baťa," řekl předseda strany Zdeněk Hřib (Piráti). To mají zajistit takzvané akcelerační zóny, které by umožnily městům ve vytipovaných lokalitách maximálně zkrátit či úplně vynechat různé části povolovacího procesu, které jinak přípravu staveb protahují na dlouhé roky.

Piráti jako příklad využití nástroje navrhli tři nové pražské čtvrti, které podle Hřiba kombinují výstavbu kolem dopravních uzlů, v tomto případě metra, a koncept takzvaných čtvrtí krátkých vzdáleností, kde obyvatelé najdou vše potřebné a nemusí tolik cestovat do centra. Ve třech nových čtvrtích by podle předsedy Pirátů v 80 tisících bytech našlo bydlení až 200 tisíc obyvatel a vznikla by tam také práce pro 70 tisíc lidí.

Čtvrti by byly podmíněné prodloužením všech tří stávajících linek metra. V případě linky C se nyní počítá s jejím budoucím protažením do Uhříněvsi, nadto vize Pirátů počítá s dalšími třemi stanicemi Nová Uhříněves, Nové Kolovraty a Terminál Nedvězí. Ve čtvrti na jihovýchodě metropole by podle architekta a experta Pirátů Matěje Čunáta mohlo žít 60 tisíc a pracovat 20 tisíc lidí.

Na lince A by nová čtvrť vznikla odbočkou ze Strašnic přes Zahradní Město a dále do nových stanic Průmyslová, Malý Háj, Slatina a Dubeč, případně kvůli lepší návaznosti na vlak až do Běchovic. Tato zástavba by podle Pirátů nabídla bydlení pro 60 tisíc a pracovní místa pro 20 tisíc lidí. Poslední navrhovaná čtvrť by vznikla na lince B odbočkou ze Stodůlek do nových stanic Nové Třebonice a Západní Město. Tam by podle Čunáta mohlo bydlet 70 tisíc obyvatel a práci najít 30 tisíc lidí.

Hřib dodal, že i když urbanisté preferují spíše stavbu bytů na brownfieldech uvnitř města než na periferii, bude s ohledem na demografické prognózy nutné stavět i na okrajích metropole a vícepatrové bytové domy na metru jsou podle něho lepší než satelitní zástavba rodinných domů. Metro by se podle něj dalo s ohledem na absenci stávající zástavby vést i po povrchu a financování by se dalo řešit bankovními úvěry či spoluprací se soukromým sektorem.

Pražské čtvrti mají ilustrovat možnosti, které by institut akceleračních zón umožnil. Nejde však o konkrétní návrhy, které by Hřib jako náměstek primátora aktivně dojednával na pražském magistrátu. „Samozřejmě by takové akcelerační zóny mohly vzniknout i v jiných velkých městech České republiky," dodala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Čunát doplnil, že podobný model funguje například v Německu, Rakousku či Nizozemsku.

V případě úspěchu ve volbách by podle Richterové Piráti chtěli prosadit zákon o řešení urgentní situace v bydlení, který by zahrnoval akcelerační zóny i další opatření. Mezi ty by podle místopředsedkyně patřilo odstranění daňového znevýhodnění bytů proti rodinným domům, podpora bytovým družstvům a spolkovému bydlení, vyšší zdanění bytů občanů nepřátelských zemí a jejich firem, snížení byrokracie, zlepšení situace pro nájemníky i nájemce či renovace a dostavba vysokoškolských kolejí.