Dvacetiletý vysokoškolský student se upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Jeho památku si lidé připomněli na nádvoří pražského Karolina i u jeho památníku na Václavském náměstí.
Pět desítek mladých lidí spolu s rektorkou univerzity Milenou Králíčkovou tak učinilo krátce po otevření pietního místa v prostorách takzvaného Husova dvorku o půl jedenácté.
Králíčková studentům za účast na pietě poděkovala. Zmínila lásku ke svobodě a lásku k lidem, které před 55 lety dvacetiletého Palacha k oběti života vedly. Upálil se na Václavském náměstí proti nastupující letargii společnosti po okupaci ze srpna 1968. Na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Na Husově dvorku byla po Palachově úmrtí vystavena rakev s jeho ostatky. Květinu už tam dnes položil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Dnešní 55. výročí hrůzného činu Jana Palacha nám připomíná bezpráví a nespravedlnost, ve které jsme žili. Připadá mi v dnešní době dvojnásobně symbolické, že to byl příslušník mladé generace, student Filozofické fakulty, který se rozhodl probudit s nesvobodou a bezprávím se… pic.twitter.com/gcKl4GHL14
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) January 16, 2024
„Je to významný den, kdy Jan Palach probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak život není životem," řekl poté Vystrčil na pietním aktu na Václavském náměstí k uctění památky. Měli bychom si připomínat to, proč to udělal, a uvědomovat si, jak je důležitá svoboda, dodal. Zapálil svíčku a s dalšími kolegy položil květiny.
„To, že se Palach k sebeupálení, k takovému děsivému činu odhodlal, bylo motorem možná pro to, že jsme už v lednu 1989 započali úspěšnou přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou," sdělil Vystrčil.
Na místě byli i další představitelé horní parlamentní komory, například senátor Jiří Růžička (za TOP 09). „Velká část Čechů si Palachova činu váží a velká část má tendenci to zlehčovat. Význam to ale nepochybně mělo," řekl Růžička.
Společně s rektorem Vysoké školy ekonomické Petrem Dvořákem a spolužáky Jana Palacha položil věnce k pamětní desce na budově Palachovy koleje Vysoké školy ekonomické i ministr školství Mikuláš Bek.
Dnešní výročí je podle Beka příležitostí k reflexi. Palachův čin se snaží pochopit na základě paralely, která je mu blízká. „Já jsem měl to štěstí, že jsem mohl prožít polární protiklad toho, co zažíval Palach v roce 69. Já v roce 89 byl studentem Karlovy univerzity a zažil jsem ten okolní pocit svobody, který se dostavil. Na základě téhle paralely se pokouším si představit, jak velké muselo být rozhořčení, zděšení a znechucení Palacha z toho, co se dělo kolem něj," řekl Bek (STAN). Je to podle něj nepřímá pomůcka, kterou se snaží vyrovnávat s Palachovým činem.
Čin je pro ministra stále předmětem přemýšlení. „A je pro mě pořád výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli, zda naše svoboda je či není v ohrožení a co můžeme udělat pro to, abychom si ji udrželi," řekl Bek.
Rektor Vysoké školy ekonomické Dvořák připomněl, že Palach byl i studentem VŠE. „Já bych to chtěl zdůraznit, protože mnohdy se zapomíná na to, že Jan Palach byl po dobu svých vysokoškolských studií déle studentem Vysoké školy ekonomické než Univerzity Karlovy," řekl Dvořák.
V prostorách kolejí podle Dvořáka Palach prožil velkou část svých vysokoškolských let. Kolej pojmenovala VŠE podle Jana Palacha protože si váží jeho odkazu, uvedl Dvořák. „Chceme tímhle způsobem připomínat i mladé generaci, jak je důležité si uvědomit jeho čin, za co on bojoval," dodal.
Na tragický čin budou politici, zástupci akademické obce, zástupci hlavního města Prahy i pamětníci či současní studenti vzpomínat také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil. Lidé přijdou i k hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech či k pamětní desce na Filozofické fakultě, kde Palach studoval.
Dnes uplynulo přesně 55 let od tragického činu Jana Palacha, který nám připomíná, že svoboda není samozřejmostí.
— Národní muzeum (@narodnimuzeum) January 16, 2024
Jeho památku jsme společně se zástupci Senátu ČR uctili u pomníku před Historickou budovou a u pylonu s plastikou Plamen před Novou budovou Národního muzea. pic.twitter.com/MHe0b0gxt8
Palach byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se dnes také konala vzpomínková akce u pamětní desky Jana Palacha na budově fakulty. Děkanka fakulty Eva Lehečková při ceremoniálu zmínila, že Palachova oběť otřásla lidmi, probouzela je k bdělosti a odvaze bránit principiální hodnoty. Akademici i politici si při dnešní pietě připomínali také prosincovou střelbu na fakultě, kdy střelec zabil 14 lidí. „Prosinec, který jsme prožili, námi také otřásl, zbavil nás jistoty našeho bezpečného intelektuálního útočiště, které díky stabilitě permanentního dialogu odolává vnějším poryvům," uvedla Lehečková.
Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 - v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
O Palachovi představitelé komunistického Československa i média 20 let mlčeli, tabu bylo i jméno Zajíce. Přesto lidé na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
