Hnědé popelnice ke třídění bioodpadu se v pražských ulicích navyšují. V Praze se jich momentálně nachází více než 38 tisíc, což představuje meziročně zhruba pětinový nárůst. Dle čísel se odhaduje, že tento druh odpadu třídí přibližně čtvrt milionu lidí. Obsah hnědých popelnic po svozu putuje do kompostáren a nadále se využívá například pro městskou zeleň. Ne vždy ale pražené ví, co všechno do popelnic patří.
Biologická složka se dlouho v odpadovém hospodářství opomíjela. V posledních letech ale zájem o její separaci roste na straně měst, komunálních služeb i samotných spotřebitelů a občanů. Data ukazují, že popularita třídění v metropoli dál stoupá. Z bioodpadu se tak stává doslova poklad. „Je to základní ingredience pro výrobu výživného a na organické látky bohatého kompostu. Ten dodává potřebné živiny do půdy například v pražských parcích,“ uvádí v tiskové zprávě mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „Jeho separace naplňuje předpoklady cirkulární ekonomiky, protože s odpadem se zachází jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v malešické spalovně zcela nevhodný kvůli nízké výhřevnosti.“ Stále totiž platí, že přibližně 30 % obsahu směsného komunálního odpadu zbytečně tvoří kompostovatelná biologická složka.
Podle dat z loňska se nejméně bioodpadu vyseparuje začátkem roku, nejvíce pak na jaře a na podzim. V lednu 2022 svezly v součtu všechny pražské svozové společnosti 109,5 tuny bioodpadu. V květnu to bylo 1 573 tuny. „Největší nápor zažily kompostárny v září, kdy v nich skončilo 1 838 tun bioodpadu. Za celý rok 2022 se pak svezlo 12 845 tun," vysvětluje Komarnický.
I přes zvyšující se čísla není občas možné zpracovat veškerý vytříděný bioodpad. Může za to nevědomost v tom, co do popelnice patří. „Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace patogeny a parazity včetně jejich spór, a následné znehodnocení obsahu celé nádoby. Takto znečištěný bioodpad kompostárny odmítají, k jeho dalšímu zpracování proto dochází až na bioplynové stanici,“ apeluje ve zprávě Komarnický. Co tedy do bioodpadu skutečně patří a co rozhodně ne?
Do biopopelnic patří pouze rostlinný odpad. Je možné separovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky rostlin, zeminu z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu.
Do nádob naopak nepatří všechny typy sáčků a obalových materiálů, kosti, kůže, oleje, mléčné výrobky, podestýlky domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo hobliny a kůra.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
