Rozšíření vyhlášky regulující reklamu na území Prahy, které je v platnosti od roku 2021, je podle kritiků z řad provozovatelů reklamních plachet na domech diskriminační a dlouhodobě kvůli ní kritizují magistrát. Problematiku vyhlášky potvrzuje i fakt, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vede s pražským magistrátem prvostupňové správní řízení, které se týká právě regulace venkovní reklamy, konkrétně reklamních plachet.
Od 1. října 2021 je v platnosti rozšíření vyhlášky, která reguluje reklamu na území Prahy. Nařízení, které reguluje reklamu, v Praze platí od roku 2006. Do října 2021 se týkalo jen nejpřísněji chráněné památkové rezervace v historickém centru hlavního města. Od roku 2021 je záběr vyhlášky mnohem širší. Týká se všech dalších památkově chráněných území, zejména ve čtvrtích v širším centru Prahy jako jsou Vinohrady, Letná, Dejvice nebo Smíchov.
Provozovatelé reklamních plachet na domech považují novou vyhlášku o regulaci venkovní reklamy za diskriminační a dlouhodobě ji kritizují. Podle předsedy Sdružení českých firem venkovní reklamy Josefa Souška vyhláška postihuje spíše menší firmy, a naopak nahrává velkým firmám, které mají dlouhodobé nájemní smlouvy s magistrátem. Právě z tohoto důvodu poslalo Sdružení českých firem venkovní reklamy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže stížnost na jednání vedení Prahy.
„Naším cílem je zrušení vyhlášky a zároveň zrušení praxe, kdy magistrát i jednotlivé městské části stále automaticky prodlužují smlouvy na pronájem pozemků pro umístění venkovní reklamy," uvedl Josef Soušek. „Magistrát chce v našem případě zakázat několik desítek reklamních ploch a přitom sám staví nebo na své infrastruktuře provozuje tisíce reklamních ploch v celé Praze,“ dodal.
Problematiku vyhlášky potvrzuje i fakt, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vede s pražským magistrátem prvostupňové správní řízení, které se týká právě regulace venkovní reklamy, konkrétně reklamních plachet. „Řízení je vedeno kvůli možnému porušení zákazu stanoveného v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, podle kterého orgány veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž, například zvýhodněním určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, vyloučením soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů z hospodářské soutěže, případně vyloučením soutěže na relevantním trhu,“ popsal pro Pražskou Drbnu mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.
Rozšíření vyhlášky vedení Prahy vydává za boj s vizuálním smogem. Ucelená koncepce boje proti vizuálnímu v Praze však neexistuje. Dokládá to i odpověď pražského radního pro oblast územního a strategického rozvoje Petra Hlaváčka (STAN) na otázku, zda existuje ucelená analýza toho, co je vizuální smog, a co ne. „V rámci péče o veřejný prostor a v rámci snahy o zodpovědné plánování města je tento termín používán v koncepčních dokumentech hl. m. Prahy jako je Manuál tvorby veřejných prostranství, Manuál pro kultivovanou Prahu, Jednotný informační systém hl. m. Prahy, Pravidla umisťování reklamních ploch na sloupech a stožárech na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy, Katalog doporučených prvků veřejných prostranství a podobně,“ vyjmenoval naší redakci Petr Hlaváček dokumenty, které se všechny nějakým způsobem vizuálním smogem zabývají, ucelená koncepce však k dispozici není.
V odpovědích na dotazy naší redakce Petr Hlaváček často akcentuje snahu o boj proti vizuálnímu smogu. Velmi podobně se v této problematice vyjadřovali i jeho političtí předchůdci z Pirátské strany nebo uskupení Praha Sobě.
Snahy o boj s vizuálním smogem však narážejí na limity, které jsou dány tím, že neexistuje jednotná koncepce regulace venkovní reklamy. Pražský magistrát si navíc podle kritiků v některých svých krocích protiřečí. „Jaký smysl má například instalace nových přístřešků pro cestující MHD, které jsou vizuálně velice povedené, ale opět jsou osazeny reklamou,“ ptá se předseda Sdružení českých firem venkovní reklamy Josef Soušek a dodává, že Praha na jedné straně bojuje proti vizuálnímu smogu, ale zároveň pronajímá reklamní plochy, které v některých případech mohou vizuální smog vytvářet.
„Magistrát hlavního města Prahy je jedním z největších znečišťovatelů veřejného prostoru. A to buď přímým či nepřímým,“ říká Soušek a naráží na fakt, že magistrát pronajímá například plochy uvnitř a vně pražských tramvají, pronajímá prostory v pražském metru, pronajímá plochy na sloupech veřejného osvětlení a pronajímá plochy na přístřešcích pro cestující MHD.
Podle Hlaváčka činily příjmy hlavního města Prahy před zahájením postupné regulace venkovní reklamy, tedy asi do roku 2021, necelých 90 milionů korun ročně, a to bez městských organizací a městských částí.
„Zaváděním regulace, tedy zrušením reklamních šipek, pravidel pro reklamu na stožárech, uplatněním dohody o exitu s JCDecaux nebo vypovídáním smluv k billboardům se příjmy z venkovní reklamy redukují,“ popsal naší redakci Hlaváček, přesnou částku však neuvedl.
Dalším problematickým bodem celé regulace venkovní reklamy je podle kritiků fakt, že pražský magistrát je jak regulátorem, tak i jedním ze soutěžitelů na trhu venkovní reklamy.
Kritikům současné podoby regulace venkovní reklamy se nelíbí ani způsob jednání magistrátu. „Regulace je třeba vytvářet za účasti zástupců daného byznysu a všech dotčených subjektů. Celá situace nyní působí, jako by byla účelově namířená proti jednomu segmentu reklamy,“ vysvětluje svůj postoj Soušek.
„Tam, kde magistrát naše plochy zakazuje, sám provozuje a staví nové,“ uzavřel Soušek. Právě tím podle něj dochází k diskriminačnímu jednání magistrátu, který se tak vystavuje hrozbě pokuty. Tu potvrdí nebo vyvrátí rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Foto Wolenby
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
