V pražské zoo uhynul samec žirafy severní núbijské Johan. Dlouholetému vůdci pražské žirafí skupiny bylo 23 let a byl zasloužilým otcem. Johan uhynul z přirozených příčin spojených s vysokým věkem v noci na středu 26. července. Se svou výškou přes pět metrů byl nejvyšší žirafou v pražské zoo a ve vrcholné kondici vážil přes 1390 kilogramů.
Návštěvníci pražské zoo vídali Johana v pavilonu Africký dům a v přilehlé venkovní expozici afrických kopytníků přes osmnáct let. Narodil se však v holandském Ouwehands Dierenparku v Rhenen 20. prosince 1999. Byl druhou generací narozenou v lidské péči, všichni čtyři jeho prarodiče pocházeli z volné přírody.
Do Zoo Praha se Johan dostal v roce 2004, kdy stádo žiraf vedl osmnáctiletý samec Šimon. „Členitý a prostorný nově zbudovaný pavilon umožňoval provoz dvou oddělených stád. Jedno z nich s původními staršími samicemi vedl nadále Šimon a nové, složené ze Šimonových dcer, se začalo formovat kolem tehdy mladého Johana. Ten s postupem času mohutněl a tmavnul, jak je to u žirafích samců s přibývajícím věkem obvyklé. V roce 2009, kdy v nedožitých 23 letech uhynul Šimon a všechny pražské žirafy se opět spojily do jednoho velkého stáda, stal se Johan jasným vůdčím samcem celé skupiny,“ popsala na webu pražské zoo kurátorka chovu kopytníků Barbora Dobiášová.
Podle chovatelů byl Johan velkým pohodářem, který si byl vědom své převahy nad ostatními členy skupiny. „V případě, že se mu něco nelíbilo nebo si usmyslel, že se mu něco nechce, dokázal být trucovitý a své rozhodnutí nejít na váhu či do výběhu dával najevo celým svým postojem a vyzývavým pohledem. V pozdějším věku se jeho povaha projevovala především v přátelském, avšak důrazném dorážení na chovatele, pokud se například blížila doba krmení jeho oblíbené zeleniny. Vždy si rád vzal nabízené žirafí pamlsky a na rozdíl od ostatních žiraf to nikdy nečinil ostýchavě,“ vzpomíná Dobiášová.
Johan byl se svou výškou přes pět metrů nejvyšší žirafou v Zoo Praha a ve vrcholné kondici vážil přes 1 390 kilogramů. Zplodil devětadvacet potomků se sedmi samicemi a zůstalo po něm osmadvacet vnoučat, osmnáct pravnoučat a dvě prapravnoučata.
„V historii Zoo Praha jde bezesporu o samce nejstaršího a reprodukčně nejúspěšnějšího. A nejstarším žijícím samcem byl dokonce i v rámci evropské plemenné knihy. Není pochyb, že jeho věk byl důsledkem dlouholeté kvalitní výživy a dobré chovatelské a veterinární péče,“ uzavřela kurátorka chovu kopytníků pražské zoo.
Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
