Menu postavíme na tématech divadelní hry, říká barman Peter Plieštik

Jak hodnotíš pražskou barovou kulturu? Liší se v něčem od zbytku ČR?
V Praze je barová kultura velmi rozmanitá, hosté tak mají z čeho vybírat. Každoročně sem navíc zavítá ohromné množství turistů, což dává podnikům výhodu a ekonomickou sílu oproti převážné většině menších měst. Co se týče kvality služeb, které bary hostům poskytují, v tom tak velký rozdíl nevidím, tedy pokud vůbec nějaký existuje.

Na co bys hosty k vám do baru pozval? Čím je vaše nabídka unikátní?
Zatím mohu hosty pozvat pouze do legendární kavárny Slavia. Na otevření našeho baru, který k ní bude patřit, si budou muset ještě chvilku počkat. Pevně ale věřím, že se nám podaří vytvořit unikátní koncept, který bude stát za opakovanou návštěvu.

Které tři vlastnosti nebo dovednosti podle tebe dělají dobrého barmana?
Pohostinnost, všímavost, improvizace.

Co cenného ses za barem naučil a těžíš z toho dodnes?
Větší trpělivosti a taky více se zaměřovat na detaily.

Jaké netradiční zdroje inspirace používáš?
Těžko říct… Teď třeba detailně studuju divadelní hry, kolem nichž budeme stavět naše první menu. Snažím se pokaždé najít nějaké spojení, které následně přetavím do drinku.

Co nejzábavnějšího jsi za barem zažil?
Takových zážitků by se našla spousta, vybrat jen jeden konkrétní je těžké. Rád ale vzpomínám na nápad mého kamaráda z Black Angel’s Honzy Foukala, který jsme proměnili v čin. Kolega Daniel měl už nějaký čas v baru pohozenou peněženku na místě, kde by být neměla. Tak jsme si z ní vypůjčili jeho doklady a fotky v nich přelepili fotkou vězně, kterou jsme náhodně vybrali na Googlu. Dlouho se nic nedělo, až se zhruba po měsíci vrátil z banky, kde si od něj doklady vyžádali. No a to pak začal ten správný rock’n’roll.

A co bys označil za svůj nejintenzivnější barový zážitek?
Pod kůži se mi vryla návštěva baru Ben Fiddich, který na chvíli přesídlil z Tokia do středu „cocktail street“ na pařížském Whisky Live. V malé uzavřené místnosti vznikla jeho replika s unikátní atmosférou, kterou dotvářel barový tým v čele s panem Kayamou, doplněný o jedinečného Stana Vadrnu. Po celou dobu jsem si to neskutečně užíval a snažil se vstřebat auru celého týmu a jeho pohostinnost.

Bez čeho se za barem rozhodně neobejdeš?
Bez kvalitního ledu a dobré nálady.

A co ti tam naopak připadá úplně zbytečné?
Moje (barmanovo) ego.

Která z pěti základních chutí je ti nejbližší?
To je těžká volba… moje preference se mění vlivem různých okolností. Přiklonil bych se ale asi nejvíc ke kyselé.

Co tě napadne, když se řekne Manifest?
Že všichni dospíváme. I Jägermeister někdy potřebuje ubrat z party života a být trochu serióznější. A také jedinečnost. Něco, co člověka charakterizuje a vystihuje.

A jak bys stručně formuloval svůj barmanský manifest?
Neustále na sobě pracuj, zdokonaluj se, ale nezapomínej, že to děláš pro lidi.