pondělí 18. října 2021 Lukáš

„Siréna s modrýma očima“ navštívila Divadlo v Řeznické. Scéna uvedla premiéru hry o Almě Mahlerové

Divadlo v Řeznické uvedlo v pátek 8. října v rámci oslav své 40. sezony premiéru inscenace s názvem Věčná milenka Alma Mahlerová. „Siréna s modrýma očima“ i „Velká vdova“ to jsou jen některá přízviska, kterými se tato údajně jedna z nejkrásnějších žen Vídně na přelomu 19. a 20. století pyšnila.

Múza umělců i manželka Gustava Mahlera či milenka Oskara Kokoschky

Alma Mahlerová (1879–1964), rakouska autorka memoárové literatury a múza předních umělců první poloviny 20. století, byla dcerou významného vídeňského krajináře Emila Jakoba Schindlera. Alma žila od malička v uměleckém prostředí. Možná právě to bylo důvodem toho, že se později stala múzou umělců. K rodinným přátelům Schindlerových totiž patřil také například známý malíř Gustav Klimt (1862–1918), se kterým Alma prožila krátký románek.

V roce 1901 se seznámila s předním vídeňským skladatelem Gustavem Mahlerem (1860–1911), za kterého se o rok později provdala a žili spolu až do Mahlerovy smrti. Alma se však kvůli Gustavovi musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, jelikož z ní chtěl mít její manžel hospodyni. Měli spolu dvě dcery, starší Marie Anna však zemřela ve svých pěti letech v roce 1907, mladší Anna se v dospělém věku stala sochařkou.

Ještě za Gustavova života začal Almin vášnivý poměr s architektem představitele stylu Bauhaus Walterem Gropiem (1883–1969). V roce 1915 se za něj provdala. Ale již tři roky předtím se Alma zamilovala do předního expresionistického malíře a spisovatele Oskara Kokoschky (1886–1980). Jejich vztah však netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Nedlouho poté Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jehož manželkou se stala v roce 1929.

Po roce 1938 uprchli spolu s Werfelem nejdříve do Francie a o dva roky později do Spojených států amerických, zde Alma v roce 1945 ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, ale po jeho smrti se přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.

Alma číslo 1 a Alma číslo 2

Děj divadelní hry začíná v roce 1960, kdy se Alma setkává se svým nakladatelem. Na sklonku života se totiž rozhodne sepsat své paměti, ve kterých chce poukázat na všechny své manžele i milence, kteří se ať už v dobrém nebo zlém zasloužili o to, jaká Alma ve skutečnosti byla.

Věčná milenka Alma Mahlerová je hrou francouzského dramatika a režiséra Marca Delaruellea a měla svou premiéru v lednu 2017 v Théatre du Petit - Montparnasse v Paříži.

Na scéně se nedlouho poté objeví Alma číslo 2, mladší verze Almy, která diváka poté spolu s Almou číslo 1 provází celým představením. Tato mladší verze Almy je jakýmsi alter egem, vzpomínkami na mládí a občas i vnitřním hlasem Almy číslo 1 provázející ji až do pozdějšího věku.

Divák postupně s Almou číslo 2 nahlíží na její životní příběh spjatý s osudovými muži, s radostmi, ale i smutky a strastmi, jakými jsou například ztráta milovaná dcery či zanechání své kariéry hudební skladatelky kvůli svému manželovi Gustavu Mahlerovi. Ve hře se postupně seznamujeme i s dalšími jejími osudovými muži.

Velká loutka Almy v životní velikosti

Velmi naturalisticky je v inscenaci ztvárněn i vztah Almy a expresionisty Oskara Kokoschky. Ten jí byl dokonce posedlý natolik, že si po jejich rozchodu nechal udělat velkou loutku, kterou poté všude vozil s sebou. Neznalému divákovi můžou scény s loutkou přijít poněkud přehnané, opak je ale pravdou a loutka v životní velikosti není pouhým výplodem divadelní hry, nýbrž samotným ztvárněním historické reality.

Divadlo tří herců

Divadelní hra velmi dobře využila potenciálu neřízenosti osudů Almy Mahlerové a velmi precizně, avšak s jemností a nutno dodat že i s grácií, děj posouvá dopředu. Na této „lehkosti“ mají jistě zcela nezpochybnitelný význam také hlavní protagonisté. Radka Fidlerová, alias Alma 1, provází svými životními osudy od začátku až do konce. Někdy je kritická, někdy uštěpačná a někdy chápající. Fidlerová se dokázala velmi autenticky vcítit do samotné Almy a propůjčit jí kus svého šarmu i eleganci sobě vlastní.

Mladší verzi Almy se zhostila Marie Málková, kterou mohou diváci znát například ze snímku Fotograf. Alma 2 má v inscenaci poněkud složitější úlohu, jelikož ona není většinu času jen tichou přihlížející s občasnýámi komentáři, ale ona je tou, která koná. Je manželkou Gustava Mahlera i milenkou Oskara Kokoschky. Právě Málková musí střídat nadšení se smutkem rychle a bez jakéhokoliv zaváhání. Jejím „celoinscenačním“ partnerem je Ondřej Volejník, který kromě nakladatele spolupracujícího s Almou 1 ztvárnil také všechny osudové muže Almy 2. A že jich nebylo málo.

A právě a pouze toto herecké trio provází diváka celým dějem hry, jejíž zhlédnutí v divákovi zanechá na jedné straně kvalitní divadelní zážitek s brilantními hereckými výkony, na druhé straně také otázku zabývající se tím, zda Alma celý život bojovala pouze se svým okolím, nebo také sama se sebou. Jak je totiž všeobecně známo, nikdy neměla daleko k alkoholu, který používala také jako náplast na své problémy a překážky, kterých jí život nadělil, nutno říci, opravdu hodně.

Ohodnoť článek

Foto Divadlo v Řeznické

Štítky kultura, divadlo, Divadlo v Řeznické, Alma Mahlerová

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.