V Jízdárně Pražského hradu dnes otevřela své brány výstava s názvem Česká architektura od secese k dnešku, která je nejrozsáhlejší výstavou moderní architektury v českých zemích za posledních dvacet let. Obsáhlá výstava nejrůznějších modelů a fotografií staveb v Čechách, na Moravě a ve Slezku za posledních 120 let reprezentuje fyzickou podobu naší země v rozmezí tohoto období z pohledů všech krajů i architektonicky důležitých měst. Samotným jádrem výstavy je pak expozice věnovaná architektu Janu Kotěrovi, od jehož narození uplyne letos přesně 150 let (*18. 12. 1871).
V Jízdárně Pražského hradu na ploše přes 2000 metrů čtverečních se představí více než 500 nejvýznamnějších architektonických děl a téměř 300 architektů, kteří působili na našem území od konce 19. století až do současnosti. Kromě samotné sekce věnované již zmíněnému Kotěrovi, který je považován za vůdčí osobnost moderní české architektury, je k vidění také stovka dalších architektů narozených od poloviny 19. století až do konce Pražského jara.
„Výstavu modelů a fotografií kaleidoskopu staveb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za posledních 120 let reprezentuje fyzickou podobu naší země v tomto období z pohledu všech krajů a důležitých měst,“ říká k expozici hlavní kurátor výstavy architekt Vladimír Šlapeta.
Unikátní výstava je členěna do pěti oddílů a na její přípravě se podílelo dvacet kurátorů ze všech krajů České republiky. První oddíl nese název Ikony české architektury a představuje výběr 102 děl nejvýznamnějších architektů, jako bylo již zmíněný Jan Kotěra, dále Josef Gočár, Jaromír Krejcar, Bohuslav Fuchs a Vladimír Karfík. Nechybí také v Praze působící německý architekt Josef Zasche či architekti židovského původu či představitelé poválečné a současné éry.
Druhý oddíl je věnovaný právě Janu Kotěrovi a nese název Jan Kotěra 150. Návštěvníci mohou zhlédnou prezentaci díla nejen tohoto výjimečného architekta, ale také jeho nejnadanějších žáků, což čítá celkem 84 známých i méně známých jměn.
„Je tady například Bohuslav Fuchs, což je podle mého po Kotěrovi a Gočárovi třetí český největší architekt, nebo třeba František Gahura, což je tvůrce moderního Zlína,“ upřesnil pro Pražskou Drbnu Oldřich Janota, který se architektu Kotěrovi věnuje již desítky let. Janota dále dodal, že Kotěrovi žáci dělali také jedny z nejvýznamnějších světových výstav, kde reprezentovali dobré jméno Československa.
Expozice vedle architektury ukazuje také přínost v oblasti umění a doprovází ji i málo známé dokumenty Kotěrovy osobnosti a jeho díla. Návštěvníci mohou zhlédnout například posmrtnou masku Jana Kotěry nebo Kotěrův portrét od Františka Kysely.
„Kotěra byl vůdčí osobnost moderní architektury, který zemřel v 52 letech, takže těch staveb mohl udělat ještě daleko více. Například právnickou fakultu za něj dodělával někdo jiný. Je zajímavé, že bylo vypsáno více soutěží, ale ti architekti se domluvili, že se jich nezúčastní, aby vyhrál právě Kotěra, který měl již plány na realizaci hotové. Té se však nakonec nedožil, dodělával ji jeho spolupracovník Machoň,“ doplnil pro Pražskou Drbnu Janota.
Třetí oddíl je věnovaný moderní architektuře Prahy a reprezentuje 300 nejvýznamnějších děl moderní architektury jednotlivých městských částí, a to včetně těch, které vyvolávají určitou kontroverzní diskusi. Tuto expozici pak také doplňuje kompletní soubor modelů rodinných domů výstavní kolonie Svazu československého díla Baba (1932).
Další expozice je věnována moderní architektuře jednotlivých krajů v Česku a vznikla za spolupráce Národního památkového ústavu. Návštěvníkům je předložen vývoj architektury v jednotlivých regionech, a to s ohledem na jejich specifičnost za posledních 120 let.
Poslední oddíl nese název Architektura po sametu a je věnován výběru úspěšných děl po roce 1989 a poté po vzniku České republiky. V expozici se odráží vývoj naší architektury, a to od doby řízené ekonomiky až k tržnímu hospodářství demokratické společnosti.
Zvláštní akcent výstavy pak představují jedinečná díla Huti architektury Martina Rajniše, jehož modely symbolicky ukazují jakýsi „Včelín“ české moderní architektury a „Last but not least“, což je připomenutí několika nerealizovaných výzev z nedávné doby, jako je známá Chobotnice, Bílý Medvěd nebo. Zlaté vejce.
Realizace celé výstavy v Jízdárně Pražského Hradu trvala podle kurátorů několik měsíců, jelikož do května byla v prostorách jiná výstava a bylo velmi náročné takto rozsáhlou expozici zrealizovat.
„Hlavním mozkem celé výstavy je právě pan Oldřich Janota. Mimochodem právě on vymyslet také Shakespeara na Hradě před dvaceti lety. Celá realizace pak dala neskutečnou práci a ty modely se sem ještě stále dovážejí. Bylo opravdu velmi náročné něco takového zrealizovat, jelikož něco bylo v archivech, něco v muzeích a tak dále,“ řekl pro Pražskou Drbnu Petr Malinský.
„Žijeme v galerii architektury, chodíme okolo ní, chodíme do škol, které stavěli tito lidé. Nežijeme v zámcích a hradech, to dědictví minulosti je nádherné, ale žijeme v moderní architektuře,“ uvedl na závěr Janota.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
