Konec filmové laboratoře? Praha může přijít o unikátní zázemí

Řeč je o Filmové laboratoři České televize na Kavčích horách, jejíž budoucnost je nejistá. Zástupci české filmové obce proto zveřejnili petici, která požaduje její zachování a dlouhodobou provozní podporu.

Aktuálně ji podepsalo 1 458 lidí, přičemž cílem je získat 2 500 podpisů. Za peticí stojí Asociace českých kameramanů (AČK), společně s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS), Asociací filmových střihačů a střihaček (AFS), Českým filmovým a televizním svazem (FITES) a Filmovou a televizní fakultou AMU (FAMU).

Jedno z posledních míst, kde se v Česku zpracovává film

Filmová laboratoř České televize sídlí v suterénu budovy zpravodajství na Kavčích horách. V osmdesátých a devadesátých letech se zde filmová surovina nejen vyvolávala, ale také se čistila, kopírovala a stříhala. V devadesátých letech navíc laboratoř zpracovávala značné množství českých filmů. S nástupem digitalizace na přelomu tisíciletí ale práce postupně ubývala a spolu s tím se zmenšoval také počet zaměstnanců a výrobní kapacity.

Přesto laboratoř nezmizela a její služby se využívají dodnes. Podílela se například na zpracování filmů Úsvit, Nabarvené ptáče, Krajina ve stínu nebo Kolja. Laboratoř přitom neslouží pouze českým produkcím. Jak popsala České televize, v minulosti zde vznikaly i zakázky ze zahraničí, například se zde zpracovával negativ britského filmu The Face of Horror, který se z velké části natáčel v České republice.

V Česku existují pouze dvě laboratoře, kde se vyvolává a upravuje klasická filmová surovina. Jedna je ve Zlíně a druhá právě na Kavčích horách.

Filmový pás není mrtvý

„Světový i tuzemský divácký a kritický úspěch snímků točených na analogový materiál – jako jsou například celovečerní filmy Oppenheimer, Chudáčci nebo české Nabarvené ptáče či Úsvit – jednoznačně dokazuje, že tradice klasického filmu prožívá celosvětovou renesanci,“ upozorňuje text petice.

Filmový negativ má specifické obrazové vlastnosti, které jsou pro některé tvůrce stále důležité. Patří mezi ně způsob zachycení světla, dynamický rozsah, nebo charakteristická struktura filmového zrna. Práce s filmem navíc mění samotný způsob natáčení. Materiálu je omezené množství a každý záběr tak vyžaduje větší rozvahu.

„Z hlediska dlouhodobé péče o kulturní dědictví navíc filmový pás představuje prověřený archivační nosič, který bezpečně uchovává obrazové informace již více než 130 let bez závislosti na měnících se digitálních formátech,“ doplňují zástupci petice.

V laboratoři například funguje zařízení, které dokáže zpracovávat pětatřicetimilimetrový i šestnáctimilimetrový barevný negativ. Další stroj zvládá oba formáty černobíle. Jeden z těchto přístrojů se do České televize dostal v roce 2016 po zrušení barrandovských laboratoří. Podle pracovníků jde o technický unikát.

Pražská laboratoř má navíc význam i pro budoucnost českého filmu. Klasický filmový materiál stále využívají filmové školy a mezi důležité uživatele patří například FAMU.

Řešením nemusí být uzavření

Pokud se laboratoř uzavře, problémem nebude jen odstavení techniky. Odejdou také lidé, kteří ji umějí používat. Podle České televize má ze současných devíti zaměstnanců po konci provozu zůstat pouze chemik Martin Škota a jedna filmová laborantka. Ostatní pracovníci mají odejít. A právě jejich znalosti představují něco, co se nedá jednoduše nahradit nákupem nového zařízení.

Důvodem plánovaného konce laboratoře jsou především náklady a její současné využití. Provoz podle informací České televize vychází přibližně na 10 milionů korun ročně, z toho zhruba 7 milionů tvoří mzdové náklady. Laboratoř přitom není v současné době dostatečně vytížená.

Česká televize ovšem nemůže pracoviště jednoduše využít jako běžnou komerční laboratoř a naplno přijímat nejrůznější zakázky. Filmová obec ale upozorňuje, že uzavření nemusí být jediným řešením. Ve hře by podle ní mohla být například jiná institucionální forma provozu.

„Považujeme za zásadní, aby byly laboratoře České televize zachovány jako živé technologické a kulturní centrum pro současné i budoucí tvůrce. Obracíme se proto na vedení České televize s naléhavou žádostí o garanci jejich dalšího provozu a o zachování této nenahraditelné součásti národní filmové infrastruktury,“ uzavírají petici.