FOTO: Růžový mural na Žižkově je zatím nedokončený, autorka musela práci přerušit

Chyba v propočtech

Obyvatelé Žižkova si na finální podobu celého objektu budou muset ještě nějakou dobu počkat. Budova měnírny je totiž dokončená pouze ze dvou třetin a zadní strana zůstává kromě podkladové barvy prozatím netknutá.

„Dostala jsem informace, že budu malovat plochu o rozloze 150 metrů čtverečních, a přesně tolik jsem také namalovala,“ vysvětlila s úsměvem přímo na vernisáži NeSpoon. „Někdo ale udělal chybu v měření a celá zeď je ve skutečnosti o 24 metrů čtverečních větší. Neměla jsem už víc času. Na samotný mural jsem měla vyhrazených sedm dní a jeden den na výzkum. Pracovali jsme v kuse celý týden, přičemž denně jsme schopni v našem tempu vymalovat 20 až 25 metrů čtverečních. Kdyby byly propočty správné, stihli bychom to celé,“ dodala.

Organizátoři z The Chemistry Gallery, kteří celou akci pořádají v rámci třetího ročníku streetartového festivalu Urban Pictus, již s umělkyní a jejím partnerem Marcinem Rutkiewiczem hledají náhradní termín, kdy se do Prahy vrátí, aby dílo dokončili. „Tato technika je, ač se to na první pohled nezdá, neuvěřitelně časově i fyzicky náročná, zadní strana se proto bude dodělávat dodatečně. Pro místní to ale znamená, že zde NeSpoon letos nepotkávají naposledy,“ doplnil ředitel festivalu Petr Hájek.

Anketa týdne

ANKETA: Líbí se vám mural na Kostnickém náměstí?

Líbí, růžová mi vůbec nevadí.Nelíbí, růžová se k okolním domům nehodí.Je mi to jedno.Hlasovat

Cesta od Matrixu přes archivy Národního muzea

Umělecké jméno NeSpoon odkazuje na slavnou scénu z filmu Matrix a kultovní větu „There is no spoon“ (Lžička neexistuje), která pro autorku symbolizuje překonávání překážek v našich vlastních hlavách. Sama kdysi opustila korporátní kariéru, aby mohla tvořit na ulici. Dnes se její velkoformátové krajky nacházejí ve více než stovce měst na pěti kontinentech, přičemž i v Praze se rozhodla pro hluboce lokální a s místem spjatý motiv.

NeSpoon se totiž striktně vyhýbá univerzálním šablonám a v každém městě pátrá po místní historii. V Praze tomu nebylo jinak. Než vzala do ruky barvy, strávila s týmem dlouhý čas výzkumem v českých sbírkách, knihovnách a archivech. „Navštívili jsme Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, etnografické archivy i místní antikvariáty. Hledala jsem ten správný, autentický lokální vzor,“ prozradila autorka. Nakonec zvítězil motiv české paličkované krajky ze 17. století z expozice Národního muzea. „Je to velmi dekorativní, florální motiv plný květů a listů. Cítila jsem, že se skvěle hodí k okolní historické architektuře Žižkova,“ popsala NeSpoon.

Přenést drobný muzejní vzor na monumentální stěnu trafostanice přitom vyžadovalo podle autorky velkou dávku tvůrčí svobody. Samotné kontury vzoru sice byly předem rozvrženy, ale vyplňování jednotlivých krajkových detailů už probíhalo zcela bez pevné předlohy. „Vyplňování detailů krajky na zdi probíhá čistě intuitivně. Přesné kopírování by totiž na tak velké ploše nefungovalo,“ uvedla NeSpoon a vysvětlila, jak se drobný motiv přenáší na zeď budovy: „Na zdi vzor funguje úplně jinak než na malém kousku látky. Kdybychom se snažili slepě kopírovat každou linii přesně tak, jak je v originálu, na dálku by detaily splynuly, protože mezi čarami není dostatek prostoru. Všechno by se slilo dohromady a vzor by zanikl.“

Růžová barva přinesla stížnosti ještě před vznikem krajky

Realizace muralu v památkové zóně Prahy 3 nebyla vůbec jednoduchá a vzbudila mezi místními živé diskuse ještě před samotným dokončením. Kontroverzi vyvolala především volba sytě růžové podkladové barvy, která byla pro mnohé kolemjdoucí až příliš křiklavá.

Samotná NeSpoon byla reakcemi okolí poněkud překvapená, protože růžová barva tvoří pouze kontrastní pozadí a dominantní je bílá barva samotného krajkového vzoru. „Pro mě to bylo od začátku jasné, ale lidé začali bouřlivě diskutovat hned, jak viděli čistě růžový podklad,“ podotkla autorka. 

Ta zároveň s úsměvem dodala, že někteří obyvatelé nečekali na výsledek a stěžovali si v podstatě v předstihu: „Začali si stěžovat a diskutovat o tom, že zde vůbec má být motiv krajky, ještě dříve, než jsme vzor vůbec začali malovat“.

Složitost schvalovacího procesu potvrdil i radní pro kulturu městské části Praha 3 Pavel Křeček (STAN): „Praha 3 street art v posledních letech velmi podporuje, ale tvořit ve veřejném prostoru v památkové zóně je nesmírně složité. Osobně mám ale velmi rád projekty, které propojují historii místa se současným uměním, a toto dílo charakter Žižkova skvěle obohatí.“

Křeček zároveň ocenil přístup dopravního podniku, který pro projekt poskytl budovu měnírny. Ta byla v minulosti velmi často terčem nelegálního graffiti a vandalů. „Budova se musela neustále dokola přemalovávat. Doufám, že tohle vydrží. Na stěně je navíc čerstvě nanesen antigraffiti nátěr,“ dodal radní. Následná vlna smíchu celého osazenstva vernisáže, včetně samotného řečníka, však ukázala, že podobnému „zázraku“ v žižkovských ulicích věří jen málokdo.

Náhoda v Hongkongu přivedla polskou hvězdu až do Prahy

Cesta polské umělkyně na žižkovské Kostnické náměstí byla výsledkem několikaletého úsilí a jedné šťastné náhody na druhém konci světa.

„Je to už osm, možná deset let, co jsme s Petrem Kopalem začali dělat streetartový festival a v rámci vyhledávání lokalit jsme neustále chodili kolem této šedé trafostanice. Vždycky jsem si říkal, jak skvělé by bylo na ni něco namalovat,“ vzpomínal zakladatel festivalu Petr Hájek. Myšlenka dostala reálné obrysy díky doporučení Daniela Kruczyńského, polského patriota žijícího v Praze a zakladatele populárních instagramových profilů Street Art Praha a Street Art Czechia. Když se ho organizátoři ptali, koho by měli do Prahy pozvat, jméno NeSpoon bylo na prvním místě.

Klíčový impuls však přišel až v březnu loňského roku v Hongkongu na tamním festivalu HK Walls. „Vystavoval jsem tam české autory a shodou okolností jsem zjistil, že NeSpoon tam zrovna tvoří novou zeď. Potkali jsme se a já ji osobně pozval do Prahy. Řekla, že pokud se nám podaří zajistit zeď a finance, velmi ráda přijede,“ popsal Hájek. 

Finanční skládačku se nakonec podařilo úspěšně sestavit díky spolupráci městské části Praha 3, Polského institutu v Praze a festivalu Žižkovská spojka.

Vernisáž za zvuků DJ setu a české krajkářky v publiku

Pondělní podvečer na Kostnickém náměstí nabídl uvolněnou atmosféru, kterou u místní kavárny Vítek podtrhl svým hudebním setem DJ Asi. NeSpoon při svém krátkém vystoupení poděkovala všem partnerům i návštěvníkům a symbolicky k mikrofonu přizvala také jednu z přítomných českých krajkářek z Vamberku.

„Krajky propojují lidi i generace, a právě proto je tak ráda tvořím. Je úžasné, že jsou tu dnes s námi i skvělé krajkářky z Vamberku, byly jste mou největší inspirací. Krajka spojuje ženy napříč Polskem i Českem, od Vamberku až po polskou Bobowu,“ uvedla s dojetím autorka.

Vernisáží však program festivalu Urban Pictus nekončí. Již tuto sobotu v 17:00 se uskuteční komentovaná streetartová prohlídka Karlína pod vedením Daniela Kruczyńského. Následně v úterý 10. září proběhne v kině Bio Oko na Praze 7 promítání amerického dokumentu Street Heroines o ženách v pouličním umění, doprovázené filmem o vzniku nedalekého muralu Milady Horákové.

Prozatím však Kostnické náměstí zdobí monumentální, i když nedokončený trialog mezi polskou tvořivostí, žižkovskou současností a českou historií ze 17. století.