Neděle, 30. srpna 2020, 12:00
Novou výstavu s názvem J.A.K. Komenský v kulturách a vzpomínání bude možné zhlédnout od 8. září do 21. října v budově Akademie věd na pražské Národní třídě. Výstava se zaměří například na to, jak s odkazem Jana Amose Komenského nakládali obrozenci, první republika či komunisté nebo na ztvárnění Komenského v umění.
Podle historika a spoluautora expozice Vladimíra Urbánka z Filozofického ůstavu AV ČR výstava nahlíží na Komenského jako na symbol, který v průběhu doby vstupoval do různých souvislostí z hlediska národní, profesní i regionální identity. Za zmínku stojí také projevy na hranici kýče či využití obrazu Komenského v užitém umění - třeba jako ozdoby na vycházkové holi.
První se zabývá zobrazením Komenského ve výtvarném umění. „Existují dobové portréty a rytiny, z kterých tradice vychází, ale zároveň se přetváří a reaguje na dobovou poptávku,“ poznamenal Urbánek. V druhé polovině 19. století tak v ní podle něj vznikl například motiv Komenského jako pedagoga. „Často se zobrazuje se žáčkem, to proniká na úroveň všech těch reliéfů na školách a tak dále,“ uvedl Urbánek. Výrazné bylo i téma odchodu ze země.
Autoři expozice se zaměřili i na způsoby ztvárnění života Komenského v krásné literatuře. Třetí podtéma cílí na místa spjatá s jeho životem. „Známý je třeba spor o to, kde se Komenský narodil. Dnes nám může připadat úsměvný, ale na konci 19. století i za první republiky to bylo vážně vedené soupeření mezi Nivnicí, Komňou a Uherským Brodem,“ řekl Urbánek. Také nizozemský Naarden, kde je Komenský pohřben, se stalo jakousi „sekulární svatyní“, která reprezentuje jak Komenského, tak i československý stát.
Expozice bude reflektovat také oslavy v období monarchie, první republiky i totalit. „Máme třeba fotografii z neobvyklé oslavy Komenského v době protektorátu, kdy byly v zásadě všechny oslavy potlačeny, ale přece se jedna v Uherském Brodě konala,“ řekl Urbánek. Také za komunismu probíhaly nákladné oslavy jako připomínka Komenského, včetně zvláštních momentů připomínek 300. výrocí Komenského smrti.
„V roce 1970 byly oslavy spojeny s dozvuky a reakcemi na pražské jaro. V řadě projevů oficiálních řečníků stranických a vládních byl Komenský výrazně ideologicky traktován,“ podotkl badatel. Dodal, že kvůli tehdejšímu výročí narození Lenina se na některých výstavách také ocitly portréty Komenského a Lenina vedle sebe.
Výstava přiblíží i vnímání Komenského jako kanonické postavy v kontextu humanistických učenců, náboženství či dějin pedagogiky. Část expozice je podle Urbánka věnována i odkazům na Komenského v divadle a filmu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
