Při výzkumu spojeném s budováním nových suterénů pod terasou před kostelem Panny Marie Vítězné v Praze odkryli archeologové nálezy z raného i vrcholného středověku. K nejzajímavějším patří pozůstatky dřevohliněné hradby pocházející z 10. století a stejně staré cesty, která se nacházela v její blízkosti. Hradba, před kterou byl vykonán příkop, chránila jižní část malostranského podhradí Pražského hradu. Dále tam odborníci našli dobře dochovaný zděný základ, pozůstatek východního závěru kostela Nejsvětější Trojice z roku 1611, odstraněném v 17. století.
Nalezené zdivo lidé v budoucnosti uvidí pod novou terasou. Rekonstrukce barokní terasy a schodů podle plánů architekta Josefa Pleskota před kostelem, který vyhledávají turisté především kvůli sošce Pražského Jezulátka, potrvá během celého roku. Novinářům to řekl Jan Havrda z odboru archeologie Národního památkového ústavu.
„Místo je unikátní tím, že výstavbou raně barokní terasy byly zakonzervovány všechny starší situace, které pak nebyly zasaženy žádným výraznějším mladším stavebním zásahem od poloviny 17. století do dnes. A proto se zde dochovalo velké množství archeologických dokladů přinášejících informace o životě nejstarších obyvatel Malé Strany. Pro tuto část města nemáme ze středověku žádné písemné prameny, takže archeologie nyní přináší nové poznatky týkající se nejstarších dějin této části města,“ uvedl Havrda.
Ještě před vybudováním dnešního kostela Panny Marie Vítězné se v těchto místech nalézal kostel Nejsvětější Trojice založený malostranskými luterány v roce 1611. Archeologové odkryli i část domu kazatele, který stál u původního kostela a také množství starších dřevěných i kamenných domů, jež se zde byly postupně budovány od raného středověku do počátku 17. století. Nejmladší z nich zanikly při stavbě luteránského kostela. Ve výkopu se podařilo objevit také zbytky nejstaršího malostranského vodovodu ze 16. století z dřevěného potrubí. K nejstarším nálezům patří relikt dřevohliněné hradby postavené v době vlády Boleslava I., nebo jeho syna Boleslava II.
„Základy východního závěru staršího luteránského kostela budou zachovány a stanou se součástí suterénních prostor, které zde vzniknou. I další část objevených starších konstrukcí zůstane zachována, a to pod podlahou nově vzniklých suterénních prostor. Ostatní relikty různých objektů a domů budou pečlivě zdokumentovány a všechny movité nálezy vyzvednuty,“ uvedl Havrda.
K baroknímu průčelí kostela Panny Marie Vítězné patří kamenná terasa a schodiště s balustrádou. Právě její špatný stav vyvolal potřebu Pleskotova projektu. Posunutím celé terasy o necelé dva metry směrem k ulici vzniká prostor pro vytvoření nové přístupové rampy skryté při pohledu z ulice za barokní balustrádou. Součástí nové úpravy je bezbariérový přístup pro návštěvníky kostela i sousední základní školy. Zůstane zachována i zeleň a čelní pohled z Karmelitské ulice na kostel. Kostel Panny Marie Vítězné, který má pro katolické kostely nezvyklou orientaci s oltářem na západě, navštíví ročně půl milionu lidí. Po katedrále svatého Víta na Hradě je to nejvíce z pražských kostelů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
