Odhalení vítězného návrhu na podobu odbavovací haly hlavního nádraží rozvířilo diskuzi, která vyústila v petici za přehodnocení výsledků výběrového řízení. Autorce petice vadí, že podoba nové konstrukce nezapadá do pražského konceptu. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) a architekta Petra Hlaváčka (STAN) je ale nový návrh inspirován nově zrekonstruovanou Fantovou budovou.
„Dřevěná konstrukce v návrhu by mohla vyrůst kdekoliv jinde na světě, nepodtrhuje originalitu místa. Praha si zaslouží vstupní bránu, která dotváří její architektonické dědictví, ne takovou, která ho popírá,“ píše Amálie Becková v petici, kterou již podepsalo přes 6 tisíc lidí. Slavnostní odhalení zrekonstruované Fantovy budovy ale naznačilo, že dřevěná konstrukce může mít s původní budovou nádraží společného mnohem víc, než se zdá.
Na tiskové konferenci k otevření nově zrekonstruované Fantovy budovy hlavního nádraží došlo i na téma nové odbavovací haly. „Architektonická soutěž byla regulérní. Jedná se o demokratickou instituci a volat po revizi tak krátce po zveřejnění výsledků mi přijde nešťastné,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poukázal také na podobnost stropu Sloupového sálu s kritizovaným návrhem. „Ten klíč k hledání původu tvaru klenby zastřešení lze podle mě hledat právě tady, v klenbě Fantovy budovy,“ poukázal.
„My o té inspiraci víme,“ podpořil toto tvrzení urbanista Petr Hlaváček (STAN). „To není jen o tvarech, které zde Fanta navrhl, ale také o výšce. Vítězný tým ji studoval u barokních a gotických prostor. V moderní architektuře, která je hodně horizontální jsme na ni tak trochu zapomněli, ale je to jeden z mnoha prvků pražské identity,“ doplnil.
Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda přiznal, že jeho první dojem z nového návrhu byl podobný jako pocit, který z něj mají kritici. „Když jsem ten návrh viděl poprvé ve virtuální realitě, tak jsem si říkal, jestli jsem nepřistál v Dubaji,“ připustil. Následně ale vypíchl nadčasovost návrhu. Podle Martina Kupky navíc Praze chybí prvek veřejného a velkorysého zastřešeného prostranství, který jiná evropská města mají.
Dalším bodem petice je kritika zbourání přední části odbavovací haly. „Případnou demolicí nové odbavovací haly ale Praha přichází o další příklad jedinečné architektury 70. a 80. let, které navíc náleží status kulturní památky. Je možné ji zachovat a doplnit, a to včetně cenné nerezové fasády,“ uvádí Becková.
Ministerstvo kultury s Beckovou souhlasí minimálně v tom, jaký status budova má. „Ministerstvo kultury opakovaně deklarovalo, že nová budova hlavního nádraží v Praze je kulturní památka,“ uvedla mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Předpokládal bych, že takové stavby by měla hrát důležitou roli funkčnost, Tady však vzala totálně za své.
Snad nakonec zvítězí zdravý rozum a ta zhovadilost nebude realizována, podobně jako ta fantasmagorie Kaplického na Letné.
"Inspiraci" hledali spíše v takřka bezedném bankomatu ČR, kde se na každou zhovadilost najde dost peněz v kapsách daňových poplatníků...
