Pátek, 16. září 2022, 09:30
„V údolí hlubočepském soustřeďuje se malebnost krajiny a divák jednak s rozkoší pohříží se v půvabné panorama, jednak nemůže se ubránit dojmu podivení, jež v něm budí podnikavost lidská, ana statně přemáhá odpor přírody, rozrývajíc její prsa a přes nížiny klenouc obrovské mosty," tak byl koncem 19. století opěvován v časopise Světozor takzvaný Pražský Semmering, malebná železniční trať s prudkým stoupáním a dvojicí Hlubočepských viaduktů vedoucí ze Smíchova do Jinonic a dál do Hostivice. Postavena byla kvůli dopravě uhlí a dřeva do Prahy. Jediná pražská „horská" dráha zahájila pro nákladní dopravu provoz již v červenci 1872, pro osobní dopravu pak před 150 lety, 16. září 1872.
Inspirací k výstavbě této pražské trati byla rakouská Semmeringská horská železnice, která v červenci 1854 spojila Dolní Rakousko a Štýrsko přes sedlo Semmering v nadmořské výšce 980 metrů. Tato 41 kilometrů dlouhá trať, která překonává výškový rozdíl 459 metrů pětadvacetipromilovým stoupáním, se ovšem se svojí pražskou „dcerou" nemůže rovnat. Pražský Semmering je dlouhý necelých devět kilometrů a překonává výškový rozdíl pouhých 93 metrů (i když řada zdrojů tvrdí, že se jedná o 180 metrů).
Trať ze Smíchova do Hostivice vybudovala v letech 1870-1972 společnost Buštěhradská dráha (BEB) kvůli dovozu dřeva z lánských lesů a později uhlí z Kladna do Prahy. Trať je dlouhá asi 20 kilometrů, Pražský Semmering tvoří její hornatější část z Jinonic na Smíchov. Prvním stavebním počinem bylo údajně zboření oblíbeného hostince U zlatého jelena na Smíchově, kde si společnost postavila vlastní nádraží (nyní Praha-Smíchov severní nástupiště) vedle smíchovské stanice České západní dráhy.
Čtvrtek, 15. září 2022, 16:00
Nádraží v pražské čtvrti Vyšehrad vyrostlo v roce 1872 na takzvané Pražské spojovací dráze mezi Hlavním a Smíchovským nádražím a do provozu bylo uvedeno 15. září toho roku. Impozantní secesní budova pak byla vystavěna v letech 1904 až 1905 podle...
Výrazným počinem byla zejména výstavba dvou viaduktů. První, Jihovýchodní viadukt, je dlouhý 115 metrů a má sedm oblouků o výšce až 25 metrů, druhý, Severozápadní viadukt, překonává údolí Dalejského potoka délkou 92 metrů, výškou 20 metrů a má pět klenutých oblouků. Jejich stavba trvala necelých 17 měsíců, od března 1871 do července 1872.
Trať vede ze stanice Praha-Smíchov severní nástupiště jižním směrem do Hlubočep, kde se otáčí o 180 stupňů a po levém břehu Dalejského potoka přetíná Prokopské údolí. Dále trať stoupá po úpatí Dívčích hradů přes Žvahov do Jinonic. Do roku 1989 byly na trati dvě další stanice, Praha-Hlubočepy a Praha-Konvářka, naopak v roce 1989 byla zřízena nová stanice Praha-Žvahov. Z Jinonic dráha pokračuje přes košířskou Cibulku, Stodůlky a Zličín do Hostivice.
Během rozsáhlé rekonstrukce v roce 2018 byly opraveny oba viadukty přes Prokopské údolí, v zastávkách Praha-Žvahov a Praha-Stodůlky byly obnoveny výhybny a místo zrušené stanice Praha-Jinonice vznikla stejnojmenná zastávka blíže k metru a nové zástavbě.
Pražský Semmering se stal brzy cílem výletníků, kteří se kochali pohledem na hlavní město z okénka vlaku. Spisovatel Eduard Bass ale na něj v článku v Lidových novinách v roce 1924 pohlížel jako na jakýsi anachronismus. Trať nazval „Ferrocarril Mexicano in Praha" a jízdu popsal slovníkem mexických indiánů z planiny Pueblo. Buštěhradské dráhy byly zestátněny 1. ledna 1924.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
