Dostavba pražského vnitřního okruhu bude podle odhadu stát o dvacet miliard víc

Situaci městu zkomplikoval stát, protože vyřadil dostavbu okruhu ze zákona o liniových stavbách, které mají ohledně platnosti EIA výjimku. Tím Praze znemožnil platnost klíčového posudku znovu prodloužit, takže na podzim 2027 definitivně vyprší. Pokud do té doby město nezíská alespoň nepravomocné povolení stavby, její příprava se prodlouží až o dekádu. Podle schváleného dokumentu však ani není jisté, že by nové kladné stanovisko magistrát vůbec získal.

„Po nabytí účinnosti nového stavebního zákona jsme zpracovali analýzu dalšího postupu povolování této nejdůležitější dopravní stavby na území Prahy a rozhodli jsme se, že zvolíme časově i finančně nejvhodnější variantu," uvedl primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN). Předpokládaná hodnota zakázky je stanovena na 223,9 milionu korun.

Chybějící úsek vnitřního okruhu na severovýchodě metropole bude měřit 11 kilometrů a bude se skládat ze tří staveb. První, 2,4 kilometru dlouhá část naváže na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka a povede do Libně na křižovatku U Kříže, kde naváže další úsek z Balabenky do Strašnic. Třetí stavbou bude 2,1 kilometru dlouhá Libeňská spojka, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici.

„Zákon nám umožní získat potřebná povolení v roce 2027, což je klíčové pro využití stávajících platných stanovisek EIA, která kvůli novele z pera ministerstva životního prostředí již nelze prodloužit. V opačném případě, kdybychom nevyužili výhody stavebního zákona Ivana Bartoše, by totiž hrozilo posunutí realizace Městského okruhu až za rok 2040,“ vysvětlil v tiskové zprávě Zdeněk Hřib (Piráti), 1. náměstek primátora pro oblast dopravy.

Minulé vedení magistrátu nechalo původní projekt upravit tak, aby z větší části vedl tunely. Mají tvořit si 8,5 kilometru z celkové trasy. O územní rozhodnutí stavby magistrát požádal v září 2022, řízení dosud neskončilo. Podle dnes schváleného dokumentu navíc zatím úřad rozhodnutí ani vydat nemůže, protože město dosud neschválilo projednávanou změnu, která zanese trasu okruhu do územního plánu. Podle Hlaváčka chce město změnu schválit do léta.

„Dopady změn zákonů v oblasti životního prostředí způsobily vážné obavy o možnost včasného dokončení povolovacích procesů na Městský okruh ve východní části města. Proto jsem velmi rád, že se nám podařilo nalézt cestu, jak dokončit přípravné práce pro výstavbu východní části okruhu,“ komentoval v tiskové zprávě  Zdeněk Kovářík (ODS), pražský radní pro oblast rozpočtu.

Magistrát nakonec kvůli časovému tlaku zvolil cestu spojení územního a stavebního řízení, ke které bude nutné zpracovat upravenou dokumentaci. K tomu chce město využít jednacího řízení bez uveřejnění, což zákon umožňuje v případě krajně naléhavých okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Zároveň Správa železnic plánuje přestavbu pražského železničního uzlu, kterou je nutné se stavbou okruhu koordinovat a která by měla začít příští nebo přespříští rok, uvádí důvodová zpráva k usnesení.

Podle předsedy opoziční Prahy Sobě Adama Scheinherra je krok jen pokusem zakrýt to, že koalice přehlédla blížící se propadnutí posudku EIA. „Koalice totiž ve sladkém nicnedělání (ze 455 milionů na okruh v loňském rozpočtu proinvestovala pouhých 10) přehlédla, že pokud se nezačne v dohledné době stavět, nenávratně propadne posudek EIA o vlivu na životní prostředí a celý proces se bude muset dělat znovu," napsal Scheinherr na svém profilu na Facebooku.

„Zůstává otázkou, zda se jedná o krok vpřed, nebo jen o další kapitolu nekonečných příprav bez konkrétního výsledku. Zejména pokud koalice tvrdí, že na výstavbu nejsou finance, i když na účtech Prahy leží desítky miliard korun, které znehodnocuje inflace," sdělil ve zprávě pro novináře opoziční zastupitel Ondřej Prokop (ANO).

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.