FOTOGALERIE: Metro slaví padesát let. Podívejte se, jak ho stavěli

Linka C (v plánech metra je vyznačena červeně)

Slavnostní zahájení provozu se konalo 9. května 1974, pro cestující se otevřela o den později. K původním devíti stanicím přibylo v listopadu 1980 prodloužení o čtyři stanice na sídliště Jižní Město, kde je dodnes konečná Háje (původně Kosmonautů), o čtyři roky později přibyl dvoustanicový úsek k Nádraží Holešovice (původně Fučíkova). Další pokračování linky na severu Prahy se otevřela v červnu 2004 (Nádraží Holešovice až Ládví) a květnu 2008 (Ládví až Letňany).

Úsek mezi stanicemi Florenc a Kačerov je nejstarší součástí pražského metra. Jeho výstavba začala počátkem roku 1966, původní plány počítaly s podpovrchovou tramvají, což je dodnes patrné například v pojetí stanic Hlavní nádraží a Muzeum. Dnes linka C měří 22,4 kilometru a je na ní 20 stanic. Dojet z konečné z Letňanech do stanice Háje trvá 36 minut. Součástí trasy je i úsek pod Vltavou mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy, linka vede také uvnitř Nuselského mostu.

Na lince C je umístněno také depo Kačerov, jediný z odstavných a servisních areálů, který v pražském metru metru není na konečné trasy. Na lince původně jezdily sovětské vozy Ečs, a to ve třívozových soupravách kratších než nástupiště. S pokračujícími dodávkami začaly od srpna 1975 jezdit čtyřvozové a od února 1979 soupravy s pěti vozy. Od dubna 2005 obsluhují linku C pouze "domácí" vozy M1, vyrobené mezi roky 1998 a 2011 společností ČKD Dopravní systémy a později Siemens.

Linka A (v plánech metra je vyznačena zeleně)

Provoz na jejím nejstarším úseku mezi Dejvickou (tehdy Leninova) a Náměstím Míru byl zahájen 12. srpna 1978. K původním sedmi stanicím přibyl v prosinci 1980 úsek Náměstí Míru-Želivského (tři stanice), poté přibyly stanice Strašnická (červenec 1987) a Skalka (červenec 1990). V květnu 2006 se otevřela stanice Depo Hostivař v místech myčky souprav. Nejnovější úsek vznikl mezi roky 2009 až 2015 na západním konci, vede z Dejvické do stanice Nemocnice Motol a jsou na něm čtyři nové stanice.

Stavba trasy začala počátkem roku 1973 a stavbaři je při jejím budování museli vypořádat například s tím, že vede ve srovnání s prvním "céčkem" podstatně hlouběji pod zemí. Stanici Náměstí Míru od povrchu dělí 52 metrů a je nejhlubší v celé síti pražské podzemí dráhy. Také se jako první úsek pražského metra "zavrtala" pod dno Vltavy. Linka A je v rámci pražského metra nejkratší, měří 10,995 kilometru a je na ní 13 stanic. Cesta z konečné na konečnou, tedy z Depa Hostivař do Nemocnice Motol, trvá půl hodiny.

Stanice Dejvická, jež až do listopadu 1989 nesla jméno Vladimíra Iljiče Lenina, je jediná na celé lince A, která se po listopadu 1989 musela přejmenovat, ostatní totiž dostaly už od počátku zažité místní názvy. Na lince zpočátku jezdily sovětské soupravy 81-71, na první pohled rozeznatelné od méně výkonných Ečs podle černého čela a jiného osvětlení interiéru. Od června 2005 ji obsluhují jen soupravy 81-71M, tedy verze původních vozů modernizovaná v plzeňské škodovce mezi roky 1996 a 2011.

Linka B (v plánech metra je vyznačena žlutě)

- O třetí linku se metro rozrostlo 2. listopadu 1985, kdy se otevřel úsek Florenc (tehdy Sokolovská) - Smíchovské nádraží se sedmi stanicemi. V říjnu 1988 se otevřelo na západě prodloužení mezi Smíchovským nádražím a stanicí Nové Butovice (původně Dukelská), o dva roky a měsíc později následovaly na východě čtyři stanice od Florence k Českomoravské. V roce 1994 přibyl úsek Nové Butovice - Zličín a naposledy se trasa prodloužila z Českomoravské na Černý Most v listopadu 1998, stanice Kolbenova se otevřela až v roce 2001.

- Stavba trasy byla zahájena v roce 1979 a v současné podobě je "béčko" nejdelší a má i nejvíce stanic ze tří linek pražského metra. Měří 25,7 kilometru, na kterých je umístěno 24 stanic (chystá se vybudování další v depu Zličín). Cesta z Černého Mostu na Zličín trvá 41 minut. Tři stanice jsou na povrchu - na východě Černý Most a Rajská zahrada, na západě pak Luka. Zejména v západní části trasy se po roce 1989 několik stanic přejmenovalo: například Moskevská na Anděl nebo Švermova na Jinonice.

- Během povodní v srpnu 2002 byla trasa B vůbec nejpostiženější částí podzemí dráhy, z celkem 17 zatopených stanic jich 12 bylo na "béčku". Zřejmě nejvíce byla poškozena stanice Florenc B, kde zůstaly zatopeny i dvě vlakové soupravy. Poslední části metra se otevřely právě na trase B, a to až koncem března 2003. Podobně jako na "áčku" i na trase B jezdily nejprve sovětské soupravy 81-71, které zde sloužily nejdéle v Praze, a to až do začátku července 2009. Nyní trasu obsluhuji modernizované vozy 81-71M.

Linka D (ve výstavbě; v plánech metra je vyznačena modře)

- Čtvrtá trasa pražského metra výhledově propojí Písnici s náměstím Míru a výrazně má odlehčit nejen veřejné dopravě na jihu hlavního města. Zprovoznění trasy, která dostala na mapách modrou barvu, usnadní cestování obyvatelům velkých sídlišť, jako jsou Krč, Kamýk, Novodvorská nebo Modřany, ale i lidem dojíždějících do Prahy ze Středočeského kraje. Podle nynějších plánů se první cestující mají svézt "déčkem" v roce 2029.

- První plány na linku D se objevily v 70. letech minulého století, vést měla ze Žižkova či Strašnic na Palackého náměstí, a odtud do Modřan. Severojižní směřování a tedy jistá alternativa k nejstaršímu "céčku" sice zůstalo, podoba trasy se ale vyvíjela, skončilo například uvažované prodloužení linky D z Vinohrad na Žižkov a dále do Vysočan. Současné plány obsahují úsek mezi Písnicí, kde bude i depo, a stanicí Náměstí Míru (s přestupem na linku A).

- Linka má mít deset stanic, celá plánovaná trasa měří 10,6 kilometru. Její výstavba začala loni v dubnu, práce zdržely pandemie covidu-19 i průtahy kolem stavebního povolení nebo odvolání neúspěšného uchazeče o zakázku. Na lince budou jezdit automatické soupravy nové generace bez strojvedoucího. Budou na rozdíl od současných, které tvoří pět navzájem oddělených vozů, podélně průchozí. Na nástupištích budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi mezi nástupištěm a kolejemi, což je v pražské podzemní dráze další novinka.