Po Nuselském mostě, jedné z klíčových dopravních staveb v Praze, projede denně kolem 160 tisíc aut a uvnitř něj 750 souprav metra, které převezou skoro 300 tisíc lidí. Most přes Nuselské údolí, který patří k nejvytíženějším v ČR, je kromě dopravní funkce i zajímavým technickým a architektonickým dílem, ale také místem, kde svůj život ukončily nejméně tři stovky lidí. Most, který v roce 2000 získal ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby, byl otevřen před půl stoletím, 22. února 1973.
Plán na přemostění hlubokého údolí Botiče pocházel už z počátku minulého století. V roce 1903 přišel inženýr Jaroslav Marjanko s návrhem ocelového mostu, který by nahradil prudké a nepohodlné stoupání vyšehradskou serpentinou. Leč ambiciózní projekt neuspěl.
V meziválečném období se o tuto možnost intenzívně zajímal zejména průkopník českého betonového stavitelství Stanislav Bechyně. Postupně podal několik návrhů, z nichž asi nejzajímavějším byl ten z roku 1938, na kterém spolupracoval s architektem Bohumírem Kozákem. Podobnost jejich tehdejšího řešení s dnešním vzhledem mostu je přitom až zarážející.
Podoba stavby, která překlenula Nuselské údolí a spojila Pankrác s Karlovem, je výsledkem architektonické soutěže, která proběhla na přelomu padesátých a šedesátých let. Zvítězil v ní návrh trojice architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra.
„Jejich projekt hodně připomíná vítězný soutěžní návrh architekta Bohumíra Kozáka z roku 1938. Ten je pojat velice podobně, je tam i tubus pro tramvaj. Dokonce Kozák navrhoval prosklít stanici, jak se to potom provedlo na stanici Vyšehrad. Je to železobetonová rámová konstrukce, která má čtyři podpěry," řekl historik architektury Zdeněk Lukeš.
Projekt počítal s dvouúrovňovou železobetonovou stavbou, jejíž horní část byla vyhrazena silniční dopravě, zatímco duté mostní těleso v sobě skrývalo kolejiště metra či podzemní tramvaje. Technické i estetické řešení se osvědčilo a v roce 2000 získal Nuselský most dokonce ocenění Stavba století v kategorii dopravních staveb.
Úterý, 15. března 2022, 09:30
Nejstarší stanicí pražského metra je Hlavní nádraží, která se začala budovat ještě v době, kdy podle plánů měla v Praze jezdit podpovrchová tramvaj. Pět měsíců poté, co se 15. března 1967 u železničního uzlu poprvé koplo do země, však československá...
Výstavba mostu byla zahájena v roce 1965. Probíhala poměrně rychle, takže již na podzim 1970 mohlo dojít k zátěžové zkoušce, k níž posloužilo 66 tanků seřazených na ještě rozestavěné mostovce. Ke slavnostnímu otevření došlo ale až na konci února 1973 za účasti čelných představitelů „stranického, státního a veřejného života", jak referoval dobový tisk. Stavba nesla od svého otevření až do května 1990 jméno Klementa Gottwalda.
„Vzniklo dílo, které je zajímavé jak z inženýrského hlediska – už tím, že kombinuje automobilovou a pěší dopravu s metrem, které je v tubusu pod vozovkou – tak i z hlediska architektonického. Je to myslím velmi zdařilá stavba, působí elegantně a vzdušně," mínil Lukeš.
Most s délkou 485 a šířkou 26 metrů představoval a dodnes představuje jednu z největších staveb z předpjatého betonu v Česku. Pět mostních polí lichoběžníkového průřezu je podepíráno čtyřmi pilíři, jejichž výstavbě muselo ustoupit 17 budov ve Svatoplukově ulici a přilehlém okolí. Celkem stavba spolykala kolem 20.000 metrů krychlových nejkvalitnějšího betonu.
Tubusem, jehož stěny mají v některých místech tloušťku pouze 30 centimetrů, vede dvoukolejná trať metra. Právě provoz na lince C však znamenal pro stavbu vážný problém. Původní plány totiž počítaly s nasazením výrazně lehčích souprav, než byly nakonec zakoupené vozy sovětské výroby. Výsledkem bylo větší namáhání konstrukce mostu, kterému se konstruktéři pokusili dodatečně ulevit montáží ocelového roštu, jenž měl tíhu souprav metra lépe roznést. I v něm se však začaly časem objevovat trhliny, takže koncem 90. let musel projít rozsáhlou opravou.
Pátek, 30. září 2022, 19:00
Pražští policisté zachránili život muži, který chtěl spáchat sebevraždu skokem z Nuselského mostu. Jeden z nich si začal se zoufalým mužem povídat, přemluvil ho, aby si s ním dal cigaretu, a nakonec ho předal záchranářům.
Není to však zajímavá minulost ani technické řešení, co k Nuselskému mostu pravidelně poutá pozornost médií. Stavba se totiž nedlouho po svém otevření stala oblíbeným místem sebevrahů. Zábradlí se proto postupně zvyšovalo. Původní zábradlí bylo jeden metr vysoké (v roce 1990 byla pod zábradlí zavěšena 1,5 metru široká síť), v letech 1996 až 1997 bylo zábradlí zvýšeno na 2,7 metru. V roce 2007 bylo doplněno nástavbou z hladkého plechu, jehož nepřekonatelnost testovali i horolezci a která vlnu sebevražd zastavila. Podle odhadů skončily život skokem z mostu nejméně tři stovky lidí, ale přesné číslo neexistuje.
Od roku 2011 jejich památku připomíná v parku Folimanka pomník "Z vlastního rozhodnutí", jehož autorem je Krištof Kintera.
V letech 2012-2017 byl během rekonstrukce most opraven: opravil se mostní svršek, sanovaly se betonové části spodní stavby i nosné konstrukce. Oprava vyšla na 288 milionů korun, měla by vydržet dalších 20 až 25 let provozu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
