Odborníci zkoumají stav nástěnných fresek z krypty v pražské Loretě

Krypta se naposledy otevřela před deseti lety

„Chtěli jsme kryptu otevřít v návaznosti na nedávnou Rembrandtovu výstavu, protože malby byly vytvořeny podle Rembrandtovy předlohy. Národní galerie proto s námi navázala spolupráci, ale potom do toho vstoupil covid-19 a Rembrandtova výstava skončila dříve než lockdown,“ řekla kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR Markéta Baštová.

„V březnu to bylo deset let, co byla krypta naposledy otevřena, tehdy se pořídila dokumentace a teď bylo potřeba zjistit, zda stav fresek nepokročil nějak negativně a otevřít diskusi, jakým způsobem by se malby mohly restaurovat,“ doplnila. Podle prvních zjištění nejsou malby podle odborníků v horším stavu než při minulém nahlížení do krypty.

Změna klimatu je pro stav maleb zásadní

Prostor byl 220 let hermeticky uzavřen, proto je případná možná změna klimatu pro stav maleb zásadní. Do krypty včera přišli restaurátoři a památkáři z různých institucí a budou řešit otázku možného restaurování maleb v budoucnosti. „Prostor je velmi zajímavý a působivý, ale trvale otevřený nebude moci být kvůli klimatu a malbám,“ uvedla Baštová. Doplnila, že zároveň jde o místo pohřbu. „Pohřbívání do krypt skončilo s josefínskými reformami, větrací otvory se zazdívaly, ale v kryptách jsou, takže je možné je obnovit,“ dodala.

Před deseti lety se krypta otevírala na základě studia archivních pramenů. „Nikdo nevěděl, jak fresky vypadají, proto byl tehdy objev tak šokující. Netušili jsme, že to budou takhle kvalitní figurální fresky a podle tak zajímavých vzorů,“ uvedla Baštová. V roce 2011 se v kryptě našly malby z roku 1664, s motivy Smrti a Vzkříšení – alegorie Času a pomíjivosti lidského bytí. Hlavní scéna Vzkříšení Lazara byla vytvořena podle Rembrandtova grafického vzoru, a to v době, kdy malíř ještě žil. Jde o jednu z prvních dochovaných reakcí na Rembrandtovo dílo na českém území.

3D model krypty

Zda se bude krypta v budoucnu znovu otevírat, není zřejmé. Kopie fresek s figurálními motivy na pomezí kresby a malby v odstínech černé a šedé je ale možné si prohlédnout ve 3D modelu krypty, který odborníci vytvořili.

Loreta na pražských Hradčanech je známou barokní památkou a poutní místem, jehož proslulost se v Praze srovnává s věhlasem sošky Pražského Jezulátka. Ústředním bodem areálu spojeného s klášterem kapucínů, kteří jsou správci lorety, je loretánské kaple Panny Marie. Loretánské kaple vznikaly zejména v 17. a 18. století po vzoru italského města Loreto. Tam byl podle legendy přenesen domek Panny Marie z Nazaretu.

Loretánská kaple na Hradčanech se začala stavět roku 1626. Počátkem 18. století byla obestavěna ambity. Barokní průčelí ambitu s věží a se vstupní balustrádou bylo vystavěno podle návrhů architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Druhý z nich navrhl i baziliku Narození Páně. Ve věži je umístěna největší historická chrámová zvonkohra v Evropě.