Ani v zahraničí nechtějí čeští občané přijít o možnost volit a zajímají se o budoucnost své rodné země. Cesta k odevzdání hlasu ale často není jednoduchá. Lidé, kteří dlouhodobě žijí mimo Českou republiku si musejí pohlídat termíny a v některých případech také počítat s dalekým cestováním na ambasádu.
Volební preference Čechů žijících v zahraničí přinesly zcela odlišné výsledky než v tuzemsku. Zájem byl podle ministerstva zahraničních věcí rekordní. Platný hlas na zastupitelských úřadech odevzdalo 13 184 voličů. Z nich 50,5 procenta volilo Piráty a Starosty, 34,26 procenta pak koalici SPOLU. Žádný další politický subjekt by se jen podle „krajanů“ do sněmovny nedostal, hnutí ANO zůstalo těsně pod klíčovou hranicí a získalo 4,99 %.
V Londýně už dva a půl roku žije Martina z Prostějova. V pátek po práci spěchala na velvyslanectví odevzdat svůj hlas. Několik týdnů předtím se ale musela nechat zapsat do zvláštního seznamu voličů. „Ten se uzavírá 40 dnů před začátkem voleb. Je to pro mě strašně důležité. Jak budu volit byla skoro první věc, na kterou jsem myslela, když jsem se do Anglie přestěhovala,“ zmiňuje mladá žena, která v evropské metropoli pracuje v oblasti lidských zdrojů.
I když je původem z olomouckého regionu její hlas stejně jako u dalších tisíců voličů v zahraničí bude spadat podle vylosování do Ústeckého kraje. „To mi bylo úplně jedno. Hlavně, že můj hlas ,nepůjde‘ někomu, komu bych ho nechtěla dát. V Česku mám celou rodinu a záleží mi na tom, jakým směrem se bude Česká republika ubírat,“ říká Martina a dodává: „Volby jsem nikdy nebrala jako možnost ale jako povinnost.“
Komplikovanější je situace pro Čechy, žijící ve městech vzdálených stovky i tisíce kilometrů od zastupitelských úřadů, kde by mohli volit. A tak z logických důvodů k urnám nezamíří. „Moc jsem chtěla volit, ale jelikož je ambasáda na druhém pobřeží Kanady, tak jsem to musela vzdát. Letenka přijde na 800 dolarů,“ mrzí Olomoučanku žijící nedaleko Vancouveru Markétu Robertsonovou.
Podobnou situaci zažil v zámoří i Marek Zapletal z Olomouce. Z jeho bydliště v Austinu v Texasu je na generální konzuláty v Los Angeles, New Yorku a Chicagu daleko. I nejbližší možnost zahrnuje cestování téměř 2 tisíce kilometrů a několik hodin v letadle. „Potřebujeme online variantu. Chápu, že to dřív nešlo, ale z pohledu dnešních technologií by to snad už neměl být problém,“ uvažuje datový analytik a manažer z Hané.
„Mám i zřízenou datovou schránku, nechápu, proč to nějakým způsobem nejde třeba přes ni,“ souhlasí Markéta Robertsonová. S podobným názorem se přidávají na sociálních sítích i další Češi dlouhodobě působící za hranicemi.
Volby do Poslanecké sněmovny začaly kvůli časovému posunu na americkém kontinentu už ve čtvrtek. Jako první měli možnost volit Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a Argentině, a to od čtvrtečních 19 hodin středoevropského letního času, o hodinu později se začalo volit na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady.
Nejvíce zapsaných voličů je tradičně na velvyslanectví v Londýně (1 137 voličů), a dále v Bruselu (864 voličů), v Sydney (578 voličů), v Bratislavě (556 voličů), v Paříži (506 voličů), či v New Yorku (414 voličů). Nejvzdálenějším místem, kde Češi mohli odevzdat své hlasy ve sněmovních volbách, je australské Sydney.
Foto Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Proč by měli o složení našeho parlamentu spolurozhodovat lidé, kteří zde nežijí?
