Podplukovník Josef Mašín je legendární postavou československého odboje za druhé světové války. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem tvořil slavnou zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové, po které šly v protektorátu tisíce policistů v čele s gestapem. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. A právě dnes 13. května uplyne 80 let od jeho zatčení gestapem, o rok později, v červnu 1942, jej Němci popravili.

Galerie Tančící dům dnes zahájila výstavu Praha dekadentní, která představuje historii zakázaného erotického průmyslu v Československu. Expozice, kterou tvůrci považují za svoji nejkontroverznější, zavede návštěvníky do veřejných domů první republiky, ukáže akty první poloviny 20. století v kontrastu se zakázanou československou pornografií 70. a 80. let. Nechybí ani první erotické pomůcky vyráběné v Československu nebo expozice života sexuálních menšin od Rakouska-Uherska až po sametovou revoluci. Součástí je i expozice dobového dámského spodního prádla. Výstava potrvá do 31. března příštího roku.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem si dnes připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. U hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Na 19 místech v Česku se letos uskuteční benefiční běh pro Paměť národa. Loni jich bylo 13. Akce se koná od 20. do 23. května, kvůli pandemii bude opět bez hromadných startů. Účastníci vyběhnou na vyznačené trasy v lesích a v parcích sami nebo s rodinou. Lidé, kteří se na zmíněná místa nedostanou, si zvolí vlastní trasu. Běžci tradičně symbolicky připomenou památku konkrétních osobností, výtěžek ze startovného pak podpoří další natáčení vzpomínek pamětníků. Za správce sbírky Paměť národa to uvedla Zuzana Kantorová v tiskové zprávě.

Podobně jako loni si i tento rok Česko připomíná výročí Pražského povstání spíše individuálně nebo on-line. Kvůli koronaviru se nekonají hromadné akce a události za padlé z května roku 1945. Představitelé státu dnes uctí památku padlých většinou pak každý zvlášť.

Tank číslo 23 byl 29. července 1945 umístěn jako památník osvobození Prahy Rudou armádou. Přesně před 30 lety, 28. dubna 1991, tank stojící na dnešním náměstí Kinských natřel narůžovo sochař David Černý. Za svůj čin byl krátce stíhán a obviněn z výtržnictví. Nakonec celá kauza skončila jen u přestupkového řízení, které se neslo v odlehčeném duchu. Od té doby je stroj známý jako Růžový tank a nyní je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

Sčítání je jednou z nejstarších statistických akcí vůbec. Jeho historie v českých zemích sahá až do středověku. Pravidelná sčítání lidu v českých zemích však stanovil až patent císařovny Marie Terezie z roku 1753. Za první moderní sčítání je pak považováno to z roku 1869.

Jiří z Poděbrad, nazývaný také „husitský král“ či „král dvojího lidu“, zemřel přesně před 550 lety, 22. března 1471. Byl jediným českým vladařem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Kraloval v letech 1458–1471. Obratný politik proslul především úsilím o náboženskou snášenlivost a o vytvoření mírové unie evropských křesťanských panovníků, tím předběhl o půl tisíciletí dobu.

Dům nebo byt? Město nebo vesnice? Zůstat v Praze nebo odejít na venkov do přírody? Odstěhovat se za prací do Prahy? To jsou jen některé otázky při rozhodování o novém bydlení v hlavním městě. Každá volba má svá pro a proti, výhody i nevýhody. I na kraji Prahy jsou ale ještě neobjevená místa s atmosférou pravého venkova, krásnou přírodou a historickou hodnotou. Jedno takové místo se právě probouzí v Nových Královicích.

Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.