Katedrála svatého Víta, Vojtěcha a Václava zaujímá v našich dějinách výjimečné místo. Již od 10. století je svatovítský kostel nejvýznamnějším kostelem v Praze. Chrám byl sice založen až ve 14. století, ale jeho historie sahá až do století desátého. Nynější podoba této dominanty pochází až z konce 19. a začátku 20. století. Pojďte se s Drbnou a s Václavem Hrnčiříkem ze Správy Pražského hradu podívat, jaká tajemství tato monumentální stavba skrývá nejen nad zemí, ale také pod ní.

Národní pivovar Budějovický Budvar má za sebou i přes komplikace spojené s koronavirovou krizí úspěšný rok. V loňském roce meziročně zvýšil výstav piva o tři procenta na celkový objem 1,731 milionů hektolitrů. To je nejvyšší výstav v historii pivovaru. Stouply také tržby Budvaru, které v roce 2020 dosáhly rekordních 2,812 miliardy korun.

Expozici českých dějin 20. století otevřelo Národní muzeum ve své nové budově, která byla mimo jiné sídlem Federálního shromáždění socialistického Československa. Prezentace se připravovala přes osm let a podle jejích autorů je nejrozsáhlejší expozicí moderních dějin, jaká kdy v Česku vznikla. Začíná první světovou válkou a končí vstupem ČR do Evropské unie. Spíše než politické dějiny chce na 1000 exponátech a 2000 metrů čtverečních zachytit proměnu společnosti v daném období. První návštěvníky přivítá v pátek.

Historické jádro Prahy bylo před padesáti lety, 21. července 1971, vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Se svou rozlohou 866 hektarů se jedná o jednu z největších památkových zón na světě. V roce 1992 uznala jedinečnost a mnohotvárnost centra také Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), když jej zařadila na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva.

Novodobá historie českého policejního sboru se začala psát už rok a půl před vznikem samostatné České republiky, zákon o Policii ČR nabyl účinnosti 15. července 1991. Již o dva měsíce dříve vznikl ve slovenské části federace Policejní sbor Slovenské republiky; republikové rozdělení ale fungovalo už od vzniku federace v roce 1969. V rámci celého Československa působil až do rozdělení společného státu Federální policejní sbor, pod který spadala například protidrogová centrála nebo zásahová jednotka.

Na světě existuje 14 osmitisícových vrcholů (nejnižší z nich, Šiša Pangma, má 8027 metrů, nejvyšší je Mount Everest s 8848 metry nad mořem), které leží v Himálajích a Karákoramu. Před padesáti lety, 11. července 1971, zdolali první českoslovenští horolezci první osmitisícovou horu, když slovenští horolezci Ivan Fiala a Michal Orolin zdolali devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat (8126 metrů). Prvním Čechem na hoře převyšující 8000 metrů byl Karel Schubert, který v květnu 1979 zdolal Makalu (při sestupu ale tragicky zahynul). Poslední osmitisícovka byla českými horolezci zdolána 12. května 1990, kdy Josef Rakoncaj vylezl na Šišu Pangmu. Všech 14 vrcholů dobyl Radek Jaroš, devětkrát stanul na osmitisícovce Josef Rakoncaj.

Pohřební tramvaj, kterou pro její barvu a účel Pražané přezdívali Černá Máry, vozila v letech 1917–1919 z vojenských nemocnic mrtvá těla vojáků na Olšanské hřbitovy a na Vinohradský hřbitov. Vůz číslo 152 za dobu své dvouleté existence přepravil 1042 těl mrtvých vojáků.

Volyňští Češi, potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, se již ve dvou vlnách vraceli do vlasti svých předků. Tu první umožnila československo-sovětská smlouva o přesídlení volyňských Čechů do Československa a o stejné možnosti čs. občanů ruské, běloruské a ukrajinské národnosti do Sovětského svazu podepsaná 10. července 1946. Druhá vlna návratu krajanů z Ukrajiny přišla v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.

Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, byla česká divadelní a filmová herečka. Narodila se přesně před sto lety 9. července 1921. Její starší sestrou byla známá česká herečka Lída Baarová, která se proslavila nejen na filmovém plátně, ale také svým milostným vztahem s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Právě sestřino pronásledování a stíhání po druhé světové válce dohnalo Zorku k sebevraždě. Svůj život ukončila v březnu 1946 skokem z okna.

Konstantin a Metoděj přesahovali svou dobu intelektem i viděním světa. Své dílo brali velmi vážně a jejich životy jsou dobře zmapovány. Uvedl to paleoslovenista František Čajka ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Na pozvání knížete Rostislava přišli soluňští bratři na Velkou Moravu v roce 863. Konstantin s Metodějem jako kulturní nástroj své činnosti užívali nejstarší dochovaný slovanský spisovný jazyk – staroslověnštinu. Konstantin (Cyril) pro něj vytvořil vhodné písmo nazvané hlaholice. Na Velké Moravě pak vzniklo celkem rozsáhlé písemnictví zahrnující překlad biblického textu a liturgické, právní či básnické památky.