Vladislav Vančura je jedním z nejvýraznějších českých spisovatelů 20. století. Autor románů Rozmarné léto či Markéta Lazarová se narodil před 130 lety, 23. června 1891. Prosadil se také jako filmový scenárista a režisér. Vančura je rovněž spjatý s meziválečnou avantgardou a ve svých prózách často experimentoval s formou nebo používal náročný jazyk. V roce 1942 jeho život předčasně skončil, a to když ho zavraždili němečtí okupanti.

Radnice Prahy 3 nechala do Koněvovy ulice nainstalovat tabulku vysvětlující souvislosti života sovětského maršála. Informovala o tom mluvčí městské části Zuzana Křížková. Obdobné tabulky s historickými texty již podle ní radnice umístila na 14 místech u příležitosti 600. výročí bitvy na Vítkově. Letos se objeví v dalších šesti ulicích, například Prokopově nebo Roháčově. Ohledně maršála Ivana Koněva se dříve objevily spory.

Armáda, politici a rodinní příslušníci dnes před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře dnes uplynulo 72 let. Piety se zúčastnili zástupci Senátu, ministerstva obrany, církve, pražského zastupitelstva i městské části Praha 6.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, dnes u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišly stovky lidí.

Britský letoun Hawker Hurricane Mk.IV získalo do svých sbírek pražské Letecké muzeum Točná. Za druhé světové války na něm létali českoslovenští piloti. Hurricany sehrály také hlavní roli před německými nálety v roce 1940. Zrekonstruovaný stroj, který přiletěl do Prahy v pondělí v podvečer z Belgie, pochází z let 1942 a 1943. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Covid přinesl českému spotřebiteli třetí největší revoluci od druhé světové války. Ta vůbec největší samozřejmě přišla v roce 1990, kdy padlo centrální plánování výroby všeho. Tedy lépe řečeno téměř všeho. Třeba českobudějovický Budvar je dodnes poslední přežívající národní podnik. Druhou největší revolucí pak byla státní krádež veškerých úspor při státním bankrotu v roce 1953.

Fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky, která mapuje manipulaci a cenzuru zejména v československé fotožurnalistice, je k vidění v Centrálním parku Pankrác v Praze 4. Jde o sedmou a poslední zastávku této putovní venkovní výstavy, v Praze je k vidění již potřetí. Na pankrácké pláni bude do 13. července.

Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.

Podplukovník Josef Mašín je legendární postavou československého odboje za druhé světové války. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem tvořil slavnou zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové, po které šly v protektorátu tisíce policistů v čele s gestapem. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. A právě dnes 13. května uplyne 80 let od jeho zatčení gestapem, o rok později, v červnu 1942, jej Němci popravili.

Den matek je dnem, kdy se vzdává pocta všem matkám. Slaví se na celém světě v různé dny a vychází z nejrůznějších tradic. V Česku se slaví, podobně jako v USA, druhou květnovou neděli. Obdobou je u nás Den otců, který se slaví vždy třetí neděli v červnu.