Lidé si dnes v Praze připomněli Čechoslováky, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu (RAF). Na Klárově jejich památku uctili zástupci politiky, armády, britské, polské a slovenské ambasády i příbuzní. Po položení věnců řečníci v projevech oceňovali odvahu letců, někteří také vybídli k pomoci spolupracovníkům českých vojáků v Afghánistánu. V pátek uplynulo 76 let od oficiálního návratu stíhačů z 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF.

Vedou vaše víkendové procházky stále dokola do lesa za domem? Vyrazte s Drbnou objevovat nová pražská zákoutí. Každý týden pro vás připravujeme inspiraci na procházku po Praze i jejím okolí. Tento týden se podíváme na pražskou Stromovku.

Novodobá historie českého policejního sboru se začala psát už rok a půl před vznikem samostatné České republiky, zákon o Policii ČR nabyl účinnosti 15. července 1991. Již o dva měsíce dříve vznikl ve slovenské části federace Policejní sbor Slovenské republiky; republikové rozdělení ale fungovalo už od vzniku federace v roce 1969. V rámci celého Československa působil až do rozdělení společného státu Federální policejní sbor, pod který spadala například protidrogová centrála nebo zásahová jednotka.

Pohřební tramvaj, kterou pro její barvu a účel Pražané přezdívali Černá Máry, vozila v letech 1917–1919 z vojenských nemocnic mrtvá těla vojáků na Olšanské hřbitovy a na Vinohradský hřbitov. Vůz číslo 152 za dobu své dvouleté existence přepravil 1042 těl mrtvých vojáků.

Volyňští Češi, potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, se již ve dvou vlnách vraceli do vlasti svých předků. Tu první umožnila československo-sovětská smlouva o přesídlení volyňských Čechů do Československa a o stejné možnosti čs. občanů ruské, běloruské a ukrajinské národnosti do Sovětského svazu podepsaná 10. července 1946. Druhá vlna návratu krajanů z Ukrajiny přišla v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.

Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, byla česká divadelní a filmová herečka. Narodila se přesně před sto lety 9. července 1921. Její starší sestrou byla známá česká herečka Lída Baarová, která se proslavila nejen na filmovém plátně, ale také svým milostným vztahem s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Právě sestřino pronásledování a stíhání po druhé světové válce dohnalo Zorku k sebevraždě. Svůj život ukončila v březnu 1946 skokem z okna.

Strahovský stadion byl s kapacitou 220 tisíc diváků jedním z největších stadionů na světě, dostal se i do Guinnesovy knihy rekordů. Byl otevřen před 95 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet. Později se stal místem dalších sokolských sletů či jiných veřejných akcí. Za celou dobu zde vystoupilo rekordních 750 tisíc cvičenců. Během komunistického režimu sloužil také pro potřeby národních spartakiád a po roce 1989 na něm vystoupily jedny z největších hvězd světové hudby. Nyní místo slouží jako tréninkové centrum mládeže fotbalové Sparty.

Kobylisy v Praze 8 se během druhé světové války staly místem se smutnou historií. Právě zde totiž bylo před 79 lety, 30. června 1942, přesně v 19:30 zavražděno 72 vlastenců spjatých s českým odbojem. Celkem se pak Kobyliská střelnice stala svědkem vražd celkem 540 osob popravených nacisty. Mezi nimi byl i generál Josef Mašín. Na počest padlým zástupci Prahy 8 i potomci popravených včera přišli zapálit na místo svíčku.

Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

Vedou vaše víkendové procházky stále na stejná místa? Drbna pro vás každý týden připravuje tip na výlet po Praze a okolí. Tento týden se podíváme do Obory Hvězda, která se rozkládá v pražské Liboci.