Přesně před 125 lety, 21. ledna 1896, vznikl fotbalový odbor ve Sportovním klubu Slavia. Slavia patří k nejúspěšnějším klubům v historii českého a československého fotbalu, celkem získala 20 titulů. Proč jsou klubové barvy červená a bílá? Kde se vzala rivalita se Spartou a co značí pěticípá hvězda otočená hrotem dolů?
Počátky klubu sahají do roku 1892, kdy studenti z Literárního a řečnického spolku Slavia založili Akademický cyklistický odbor Slavia. Spolek byl sice za "protistátní činnost" rozpuštěn, ale studenti se nevzdali. V roce 1895 založili Sportovní klub Slavia a hned na první schůzi byly odsouhlaseny klubové barvy červená a bílá s odůvodněním, že "bílá barva je čistota sportovní myšlenky... a červená barva je symbolem srdce". Pěticípá hvězda hrotem dolů představovala "stále novou naději".
Fotbalový odbor ve Sportovním klubu Slavia vznikl 21. ledna 1896. Historicky první utkání mezi Spartou a Slavií, které se odehrálo 29. března 1896, skončilo bez branek. Vzájemná rivalita mezi oběma pražskými kluby však vznikla vlastně až po závěrečném hvizdu. Rozhodčí Josef Rössler-Ořovský uznal Spartě vstřelený gól, ale podle tehdejších pravidel museli oba kapitáni schválit regulérnost vstřelené branky. Slávistický kapitán se zdráhal schválit vstřelený gól Sparty a vzniká hádka, která končí tím, že se k sobě oba týmy obracejí zády a opouštějí hřiště. První derby pražských „S“ tak končí 0:0. Utkání a následnému incidentu přihlíželo podle historických pramenů 121 platících diváků.
Čtvrtek, 9. ledna 2020, 16:30
Císařská louka je území v samém srdci Prahy, kam však často ani rodilý Pražák nezavítá. Císařskou louku totiž se smíchovským břehem spojuje pouze jediná lávka, která se nachází na jižním cípu ostrova. Ostrov Císařská louka uprostřed Vltavy je místo,...
Když se v roce 1905 Slavie ujal skotský trenér John Madden, byla Slavia považována za nejlepší evropské mužstvo. Nejslavnější érou klubu se však stalo meziválečné a válečné období, které je spojeno se jmény František Plánička, Antonín Puč a další. Mužstvo vyhrálo několikrát ligu, v roce 1938 se radovalo z prestižního Středoevropského poháru. V roce 1934 také pomohlo osm slavistů reprezentaci ke stříbru na MS v Itálii. Výkonnost mužstva se ještě zvýšila příchodem legendárního Josefa Bicana z vídeňské Admiry na podzim 1937.
V roce 1953 se musela Slavia, považovaná za klub inteligence, kvůli stavbě Stalinova pomníku přestěhovat z Letné do Edenu, dostala nové jméno Dynamo a nesměla hrát ve svých tradičních dresech (hrála například v modrých dresech). Na sportovním poli ústup ze slávy vrcholil v letech 1951, 1961 a 1963, kdy mužstvo sestoupilo z nejvyšší soutěže, a v roce 1964 dokonce bojovala o udržení i ve druhé lize. Z této doby vzbudilo pozornost jen slavné jihoafrické turné Slavie s hrajícím trenérem Pepim Bicanem na podzim roku 1956. V dubnu téhož roku se také mohl klub vrátit k sešívaným červenobílým dresům.
V polovině 60. let se jen na chvíli blýsklo na lepší časy a Slavii (název se vrátil v roce 1964) rok po návratu do první ligy jen o bod unikl titul. Světlým jevem té doby byl Jan Lála, který pomohl ke stříbru na MS v Chile v roce 1962.
V šedivých 70. a 80. letech byla Slavia průměrným týmem, ale k úspěchu jí několikrát chyběl pověstný krůček. Nejvýraznější osobností tohoto období byl František Veselý, který pomohl reprezentaci ke zlatu na ME 1976, a později Karel Jarolím.
Velké věci se v Edenu začaly dít v roce 1991 s příchodem amerického podnikatele českého původu Borise Korbela (odešel v roce 1993), který do Slavie začal investovat miliony korun. Slavia stoupala vzhůru a absolutně nejlepší byla sezona 1995/96. Mužstvo s hvězdami jako Vladimír Šmicer po 49 letech získalo titul a v Poháru UEFA došlo až do semifinále. Po úspěšném tažení klubu a úspěchu české reprezentace na ME 1996 ale nastal odchod hráčů a ústup ze slávy.
V roce 1997 se vlastníkem klubu stala britská investiční společnost ENIC, jejíž činnost je hodnocena kontroverzně. Největšími úspěchy Slavie pod vedením Britů bylo čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů (PVP) v roce 1998 a Poháru UEFA o dva roky později.
V březnu 2008 bylo oznámeno, že od května 2006 jsou většinovými majiteli klubu jeho tehdejší šéfové, generální ředitel Petr Doležal a člen představenstva akciové společnosti Tomáš Rosen. V roce 2007 se Slavia poprvé kvalifikovala do Ligy mistrů a o rok později se vrátila po osmi letech ve vyhnanství na Strahově na nový stadion do Edenu a po 12 letech vyhrála ligu. V následující sezoně titul po desítkách let obhájila.
V dalších letech klub tížily vysoké dluhy a nejasná vlastnická struktura, Slavia se dokonce ocitla na pokraji insolvence a na jaře 2011 nedostala profesionální licenci. Před krachem ji zachránila investiční a finanční společnost Natland Group, která uhradila část jejích dluhů přesahujících 100 milionů korun. V září 2015 koupili klub čínská společnost CEFC a podnikatel Jiří Šimáně, kteří vyřešili dluhy a začali s mohutným posilováním kádru. Po neshodách ve vedení Šimáně rezignoval na post šéfa klubu a později odprodal všechny své akcie CEFC, která koupila i stadion v Edenu. Od roku 2018 je majoritním vlastníkem Slavie i stadionu čínská společnost Sinobo Group.
Slavia pod vedením trenéra Jindřicha Trpišovského a šéfa Jaroslava Tvrdíka v posledních letech dvakrát vyhrála ligu, získala tzv. double, dostala se do základní skupiny Ligy mistrů nebo do čtvrtfinále Evropské ligy. V aktuální sezoně, ovlivněné koronavirovou krizí, je na prvním místě.
Do galerie nejslavnějších postav slávistické historie se zařadili František Plánička, Ladislav Ženíšek, Štefan Čambal, Josef Bican, Antonín Puč, Jan Lála, František Veselý, Karel Jarolím, Luboš Kubík, Ivo Knoflíček, Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Stanislav Vlček a další. Z uplynulých let jsou to například Milan Škoda, Ondřej Kolář nebo Tomáš Souček.
Autoři ČTK | Foto archiv Slavie
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Pane Lachmane, akorát se tu ztrapňujete. Rozdíl mezi pentagramem a hexagramem poznají i žáci druhého stupně základní školy a motat do toho ještě židy je totální úlet. Za prvé je židovská (Davidova) hvězda šesticípá a k tomu ještě modrá, což pozná i ten největší hňup. Za druhé Slavia židovský klub nikdy nebyla, težko by fašisté dovolili hrát židovskému klubu v protektorátu a za třetí, židovský pražský klub se jmenoval DFC Prag (Deutscher Fußball-Club Prag), složený především z německy hovořících občanů a židů z Prahy. V roce 1939 byl klub fašisty rozpuštěn a mnozí hráči skončili v koncentráku. Hrál za ně i Karel Koželuh, který nás reprezentoval jak ve fotbale, tak v tenise a Hokeji. Nejdřív si radši ověřte to o čem chcete diskutovat. Co se týče té historické pověry, či fejku (jak se říká dnes), že je Slávie židovská, pochází to z doby první republiky, když se pojistili u banky, pokud by se nemělo hrát, jelikož si chytře ověřili, že se mám rapidně zhoršit počasí. A náhodou jim to vyšlo. Prostě tam ve vedení nebyly žádní hlupáci.
Pane Zdeňku Lachmane ta hvězda ???? židovská je především šesticípá.... :-)
Slavia Dynamo to ještě šlo. Sparta se jmenovala Spartak Sokolovo a Bohemians Stalingrad. Já nepamatuji když stadion stál na Letné ale otec ano. Hvězda se šipkou dolů ie také židovská hvězda.
