Za rabování na Ukrajině si má český voják ve vězení odsedět sedm let

„Pan obžalovaný je usvědčován jednak videozáznamy, které sám pořídil na území Ukrajiny, jednak výpovědmi svědků," uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Krestýnová.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.

Obžaloba vinila sedmadvacetiletého Simana ještě z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, protože se do bojů na Ukrajině zapojil bez souhlasu českého prezidenta. V tomto ohledu ho ale soud zprostil viny. Siman tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.

Plenění v prostoru válečných operací spáchá podle českého trestního zákoníku ten, „kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území" buď okrádá padlé či si jinak přisvojí cizí věc, nebo svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje či zneužívá. Za zločin hrozí osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Státní zástupce pro Simana navrhoval desetileté odnětí svobody, vycházel ale z toho, že muž spáchal dva různé trestné činy. Polehčující okolností byl Simanův čistý trestní rejstřík.