KOMENTÁŘ: Dopravní peklo se nekoná. Bitvu o Barranďák vyhrávají řidiči

Dopravních expertů je jako hokejových trenérů

Covid, uprchlíci a teď Barrandovský most. Vyvolávají v lidech neskutečné emoce, a to i v případě mostu, jehož rekonstrukce se týká jen části republiky. Opravuje se zbytečně, moc pozdě, plán není dopracovaný, objížďky nebudou fungovat, vždyť to je jen věc Pražáků, něco se přece děje v celé republice. Ať se zeptáte kohokoliv, má názor. A těch dopravních expertů, co se najednou vyrojilo! Skoro tolik jako epidemiologů při covidové situaci nebo jako trenérů při probíhajícím hokejovém mistrovství světa.

Nejlépe je to vidět na Twitteru, tam jsou myšlenky a zážitky všech pěkně pohromadě. Pro Romana Šmuclera je zájem o most zdrojem paniky, Janek Rubeš by zase rád viděl, že se lidé stejně zajímají i o ten Karlův, a ještě víc o zavřené eskalátory na Můstku.

Srdceryvné reportáže i závody

Lidé s menším počtem sledujících se pak vysmívají médiím, která v očekávání zpravodajského zlatého dolu vaří z vody. Otestují si cestu přes most autem. Výrazné zpoždění se sice nekoná, ale fungovat by měl alespoň srdceryvný příběh paní Ireny, která přes most jede autobusem za vnoučkem. Ani tato reportáž však nepřinesla nic velkého.

Tak zkusíme aspoň závody ze Zbraslavi. Kdo bude dřív na Smíchově? Je rychlejší trasu zajet autem, MHD nebo na kole? To není námět pro nové díly Top Gearu, to je obsah reportáže Seznam Zpráv.

Na začátek stavby se připravovalo jako na konec světa

Barrandovský most se podle některých řeší moc jen z toho důvodu, že stojí v Praze. Třeba povodní v roce 2002 si média podle uživatelů Twitteru všímala až ve chvíli, kdy bylo zasaženo hlavní město. A podobně to podle nich mají i s mostem. Dopravní situace je kritická v různých částech země, ale to prý novináře nezajímá.

Jenže je vůbec možné nebavit se a neinformovat o akci, kterou její strůjci pojmenovali jako „rekonstrukce století"? Provázely ji informační kampaně, tiskové konference i novinářské prohlídky útrob mostu. Fotky toho, v jak strašném stavu most je, sdíleli komunální politici neustále. Na začátek stavby se připravovalo jako na konec světa, rychle dokončit objížďky, nachystat veřejnou dopravu, posílit spoje veřejné dopravy, nezapomnělo se ani na přívoz.

Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) před začátkem varoval, že prvních deset dní bude kritických. Trochu si tím hlídal záda, trochu tak připravoval veřejnost na nejhorší.

Že by v České republice jednou někdo něco dobře zorganizoval a ono to fungovalo?

Jsme v pátém dni rekonstrukce, most přejedete paradoxně rychleji než kdy dřív (ano, ptali jsme se řidičů, není to jen plácnutí do větru) a zpožďují se maximálně vlaky.

Že by v České republice jednou někdo něco dobře zorganizoval a ono to fungovalo? Že by se českým inženýrům povedla rekonstrukce století? Že by český pesimista neměl jednou na co nadávat? Most má být kompletně opravený za tři roky.