Popularizátora vědy Jiřího Horáka zná široká veřejnost spíše pod přezdívkou Smokeman. Sám nemá rád „špatný“ kouř, a proto Čechy učí, jak správně topit, aby neobtěžovali okolí, a zároveň byli ohleduplní ke svým peněženkám. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Začátkem příštího roku uplyne 30 let od debutu Jakuba Jiroutka ve světovém poháru ve skocích na lyžích. V lednu 1994 získal při svém prvním závodě v Liberci body za 26. místo. Dnes, v jeho šestačtyřiceti letech, je jeho jméno spjato především s italskou reprezentací, které od roku 2009 předává zkušenosti. Proč je tento kdysi populární sport v tuzemsku na okraji zájmu a jak je těžké se skoky na lyžích uživit? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Už dlouhé roky nezajímala česká fotbalová repre širokou veřejnost tak jako o uplynulém víkendu. Tři hráči si vyrazili na mejdan, během kterého nejspíš padlo pár alkoholických drinků. Šok. Velmi vtipně o několik hodin později zapůsobila svolaná tisková konference, kde večírek hráčů dramaticky kritizují zástupci repre s utrápenými výrazy obrandovaní Staropramenem.

Návrat cen energií na úroveň, kterou jsme znali před třemi lety, nejspíš v nejbližší době nehrozí. To říká poslanec ODS a předseda představenstva v akciové společnosti Teplárna České Budějovice Václav Král. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků se rozpovídal nejen o fungování energetických firem, ale také o blížícím se zákazu skládkování odpadů.

Rada Městské části Praha 5 schválila dne 24. 7. 2023 smlouvu o spolupráci mezi městskou částí a developerskou společností EKOSPOL a.s. Smlouvu následně 26. července 2023 za Městskou část Praha 5 uzavřel tehdejší starosta Jaroslav Pašmik. Smlouva obsahuje v čl. 3.1 odst. (iv) a (v) závazek smluvních stran převést na Městskou část Praha 5 bezúplatně pozemky ve vlastnictví investora, jak jsou vymezeny v příloze č. 2 smlouvy. Výměnou za to Městský část Praha 5 vzala zpět odvolání proti stavebnímu povolení a umožnila tak investorovi realizovat developerskou výstavbu.

Publikováním memoranda se strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) zavázaly ke vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Skončil tak pro mnohé bolestný proces rozhodování, zda jít do voleb SPOLU nebo samostatně. Zatímco někteří v koalici SPOLU viděli přirozené pokračování koaliční spolupráce, jiní poukazovali na údajně nepřekonatelné ideologické rozpory při hledání řešení mnohých evropských problémů. Nemalou roli v těchto diskusích sehrály i osobní animozity mezi evropskými tvářemi jednotlivých koaličních stran SPOLU, strach z vykroužkování a také údajná nemožnost sjednotit se na společném programu.

Nedostatek policistů především v příhraničních oblastech, odchod těch zkušených a nábory nováčků, které jsou méně či více úspěšné. Špatné zkušenosti lidí se službami České pošty, kde se sice nastartovala reforma, ale jediný její viditelnější důsledek je zrušení mnoha využívaných poboček v jednotlivých regionech. Ale také problematika voleb, které jsou u nás v porovnání s okolními státy, stále zdlouhavé, těžkopádné a nereagující na digitalizaci. „Nevěřili byste, kolik starostů z celé republiky mi psalo, že jednodenní volby jsou bláznovství,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Byla to tenkrát velká sláva. Česko, nováček v unii, a stejně tak Vlastimil Tlustý (ODS) v Bruselu, který stanul v čele ministerstva financí sotva tři měsíce předtím. Na jednání se svými kolegy z tehdejší pětadvacítky na konci listopadu 2006 s sebou přivezl dvě "štěňata", dva malé soudky piva. I to se stalo poprvé. A jednání zablokoval.

Do horní komory Parlamentu České republiky přicházela jako nejmladší senátorka. Řada jejích kolegů si ji ze začátku pletla s asistentkou některého ze senátorů. „Byla jsem nová tvář. Respekt jsem si u kolegů ale časem získala,“ říká senátorka Adéla Šípová (Piráti). Nejen o tom se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Ľuboš Slivka je šestadvacetiletý výčepní ve vůbec prvním Lokálu v Praze, Lokálu Dlouhááá. V charakteristické restauraci, kde se místní návštěvníci mísí se zahraničními turisty, se vypijí průměrně dva tisíce plzeňských piv denně. Jak je možné stát denně patnáct hodin na nohou a u toho zvládat s úsměvem plnit přání hostů? A co znamenají všechny odznáčky na jeho kožené zástěře? Pusťte se do čtení dalšího dílu seriálu (Ne)obyčejní.