Měl to být týden dopravního kolapsu a start dopravního pekla. Začátek oprav Barrandovského mostu však k velkému zklamání opozice i médií žádné drama nepřinesl. Auta jedou plynule, řidiči nešílejí v extrémních kolonách, všechno jde vlastně docela podle plánu. I přesto je most hlavním bodem v zorném poli většiny Pražanů.

Baterka na telefonu vám hlásí, že se vám během pár minut vybije. Rychle proto otevíráte všechny šuplíky, abyste našli nabíječku se správnou koncovkou pro svůj telefon. Nacházíte však jen šňůry od svých starých mobilů, které nepasují na vaše zařízení. Jste frustrování a občas při usilovném hledání padne i nějaké to peprnější slovíčko.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Dnes jsem přemýšlel o tom, jakou motivaci mají lidé v České republice k tomu, aby na zdi, chodníky, lavičky nebo dokonce dveře kostela čmárali písmeno Z. Přemýšlel jsem taky o tom, co se honí v hlavě člověku, který si na domácí oslavě ozdobí chlebíčky sýrem poskládaným do tvaru písmene Z, svůj výtvor vyfotí na sociální sítě a policistům pak s vážnou tváří tvrdí, že tím nepodporoval ruskou agresi na Ukrajině, ale chtěl jen potěšit přítelkyni Zuzanu.

„Oni si klidně přijedou v BMW! Kdo z nás to má? Taky mají značkové oblečení a ženské nalakované nehty. A dokonce jsem i viděla takovou, co měla umělé řasy. A ještě mají vstup do zoo za korunu!“ Jak by měl podle Čechů vypadat správný uprchlík?

V minulých dvou týdnech se lidem vařila krev z protestů členů hnutí Extinction Rebellion. Lehali si do silnice a blokovali nebohé řidiče, kteří třeba spěchali na nákup. Nakonec došla trpělivost i pražskému primátorovi Zděňku Hřibovi a aktivisty vyzval, ať už Pražany neberou za rukojmí. Můžeme debatovat, zda řidiči v Praze nejsou za rukojmí vlastní pohodlnosti vozit se ve špičce autem, ale to je jiné téma.

To takhle nasupeně odcházíte z jednacího sálu Evropského parlamentu, když tu si v půli cesty vzpomenete, že jste se zapomněli rozloučit. Rychle se otočíte, vymrštíte natáhnutou pravou ruku do úrovně očí a následně mizíte ve spletitých chodbách europarlamentu. Podobně své chování posléze ospravedlňoval bulharský europoslanec Angel Džambazki. Pro zcela jasný nacistický pozdrav však neměli kolegové v sálu žádné pochopení. Od předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly vyfasoval za odporné gesto pokutu 2 028 euro.

Před necelými dvěma týdny zahájilo Rusko agresivní invazi na Ukrajinu. A v posledních dnech se jeho útoky čím dál více zaměřují na civilní cíle. Je to největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války a můžeme ho sledovat prakticky online na všech sociálních sítích. O to silněji ho česká společnost vnímá, o to razantněji na něj i odpověděla.

Pořád jsme doufali, že k tomu nedojde. Rusko dnes napadlo suverénní stát v plné své síle. Vše k tomu ale směřovalo. Analytici a politologové v poledních dnech tentokrát překvapivě přesně předpověděli, že k tomu dojde. Důvodů je několik. Ve svém komentáři pro Drbnu je shrnuje politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Když bylo po volbách jasné, že vítězem je koalice a éra Babišovy vlády skončila, zdálo se, že bývalý premiér je příčinou všeho zla. Nová vláda ještě nemá důvěru a už se na ni snáší palba kritiky. Mohou být lidé vůbec někdy spokojeni?