Firma chce do Česka dovézt asi 200 sester z Filipín, zájem mají i pražské nemocnice

V příštích pěti až sedmi letech půjde do penze až 15 tisíc sester. Zhruba 6 tisíc z nich pracuje v akutní péči, ostatní v ambulancích nebo péči dlouhodobé a následné, kde se starají hlavně o nemocné seniory.

Podle údajů z portálů Práce.cz a Jobs.cz, které citovala firma Kasea CZ, bylo v prvních čtyřech měsících letošního roku zveřejněno více než 1100 inzerátů na pozice zdravotních sester. Na jeden přišlo v průměru 3,3 odpovědi a 45 procent nedostalo odpověď žádnou. V Karlovarském kraji zůstalo bez reakce 82 procent a více než 70 procent také na Vysočině, ve Středočeském nebo Zlínském kraji.

Minulá vláda Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN navýšila počty studentů oboru všeobecná sestra na vysokých školách, studovat by jich mělo ročně až o 40 procent víc. Podle personální ředitelky Penta Hospitals Alice Švehlové je i o studium středoškolských zdravotních oborů v současné době extrémní zájem.

„Maturitou ale tolik lidí neprojde, speciálně těch, kteří se chtějí oboru věnovat. Nezvládnou třeba jazyk," vysvětlila Švehlová. Velká část studentů také při studiu zjistí, že se této práci věnovat nechce. Podle dřívějšího vyjádření odborového svazu zdravotnictví jich nastoupí po studiu do zdravotnictví jen třetina.

Podle reprezentativního on-line průzkumu společnosti Ipsos, který Kasea CZ představila, Češi nemají problém se zapojením cizinců ve stavebnictví, v zemědělství nebo průmyslu, u školství nebo zdravotnictví jsou ale spíš skeptičtí. Asi dvě třetiny respondentů se obývají jazykové bariéry.

„Filipíny jsou zdrojem pracovní síly pro celý svět. Je to hlavní vývozní artikl dané země," popsala Pchálková. Země, kde žije přes 117 milionů lidí, má průměrný věk 25 až 26 let. „Jsou obrovsky motivovaní. Jsou zvyklí, že někdo z rodiny pracuje v cizině a posílá domů peníze," dodala.

Filipínci umí dobře anglicky, protože je v zemi úředním jazykem. U bývalé španělské a britské kolonie se navíc podle Pchálkové neliší životní styl od Česka tolik, jako u jiných mimoevropských zemí.

Firma na místě ověřuje vzdělání, odbornou vybavenost a znalost angličtiny, testuje také schopnost učit se další jazyk. Uspěje zhruba jeden zájemce ze čtyř. „Než nastoupí do zaměstnání v Česku, trvá to devět až 11 měsíců," vysvětlila Pchálková. Pracovníky si vyžádá konkrétní zaměstnavatel, firma jim tři až šest měsíců poskytuje výuku češtiny v místě, po příletu pracují pod dohledem jiné sestry a připravují se na aprobační zkoušku v českém jazyce. Tu musí splnit do dvou let, aby mohli začít pracovat jako samostatné sestry.

Právě zkoušky v češtině považují cizinci za největší bariéru vstupu na odborné pozice v českém zdravotnictví. Od začátku války na Ukrajině do konce loňského roku v ČR přibylo 639 zdravotních sester z Ukrajiny a více než 950 ostatních zdravotnických pracovníků, jako jsou sanitáři, ošetřovatelky a další, pro které nejsou podmínky tak přísné. Podle Švehlové to potvrzuje i zkušenost Penta Hospitals, aprobovaných sester mají řádově desítky.

V Česku na konci letošního ledna pracovalo podle dat, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví, ve zdravotnictví téměř 251 tisíc lidí. Cizinci z nich tvořili asi 5,8 procenta. Šlo o 14 671 lidí, téměř 9200 z nich byli Slováci. Z ostatních zemích mimo EU, kam spadají Filipíny i Ukrajina, byla dvě procenta pracovníků, tedy 4940 lidí.

V Česku obecně přibývá zaměstnanců a zaměstnankyň z Filipín. Na konci března jich úřad práce evidoval 14.923. Za poslední dva roky se počet více než zdvojnásobil.