Děti spí stále méně, o víkendech dospávají. Je řešením pozdější začátek školní výuky?

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměřuje na celou řadu aspektů života školáků ve věku 11 až 15 let, jednou z dlouhodobě zkoumaných oblastí jsou data o spánku. Výzkumné šetření se opakuje každé čtyři roky, vyhodnocení poslední údajů z roku 2022 ukázalo, že ve všední děti v České republice spí v průměru 7 hodin a 57 minut. Oproti národním datům z roku 2014 se doba spánku zkrátila o více než 20 minut. Zvýšil se také počet dětí, které spí méně, než je doporučeno.

„Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ komentovala v tiskové zprávě Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

V průběhu víkendu a jiných volných dní ale děti spí v průměru devět a půl hodiny, i víkendový spánek se postupně zkracuje. Dospávání o víkendu ale podle odborníků neřeší dlouhodobý nedostatek klíčové odpočinkové fáze organismu, ke slovu se dostává fenomén označovaný jako sociální jet lag. Kvůli nesouladu mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi, kterými je u dětí především právě školní docházka, dochází k nárustu rozdílu mezi dobou spánku ve všedních a volných dnech. „Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne 2 hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita,“ upozorňují autoři studie.

„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ doplnil Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

V průběhu osmi let se zdvojnásobil počet dětí, které chodí ve všední dny spát až po půlnoci. U třináctiletých se jedná o třináct procent školáků, u dětí v devátých třídách už dokonce o dvaadvacet procent. Protože čas začátku školní výuky zůstává nastavený stále obdobně, nabízí se podle vědců otázka, zda by kvůli omezení sociálního jetlagu a prodloužení doby spánku nebylo vhodné začátek školy posunout na pozdější hodinu.

„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí tuzemského výzkumného týmu HBSC.

Studie zaměřená na životní styl dětí propojuje také zjištění z různých oblastí, výzkumníci se tak zaměřili i na spojitost mezi spánkem a takzvaným digitálním časem, tedy dobou strávenou používáním digitálních technologií. Potvrdil se předpoklad, že školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. „Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, která spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny, tedy dochází zde ke zvýšenému riziku sociálního jet lagu, najdeme více takzvaných ‚problematických‘ uživatelů sociálních sítí i hráčů. Nižší kvalita spánku je spojená s častějšími bolestmi hlavy, břicha či zad. Děti, které považují svůj spánek spíše za nekvalitní přiznávají pocity nerozvity, podrážděnosti a skleslosti. Na horší kvalitu spánku si stěžují děti, které se cítí být pod tlakem školních povinností, pravidelně konzumují energetické nápoje,“ uvedli autoři výzkumu HBSC pro Českou republiku.