Spádovou turistiku řeší stále víc městských částí, některé ale kontroly adres odmítají

Spádová turistika využívá postupu, kdy rodiče lžou o trvalém bydlišti dítěte nebo mu ho změní, aby mohlo chodit na jinou školu, než kam spadá. Jako první se problémem začala zabývat Praha 6, která následkem trendu neměla dost míst pro šestkové děti.

Praha 6 má sto tisíc obyvatel a patnáct základních škol. Jak zmínil její starosta, kvalita vzdělávání na Šestce láká přespolní, zejména ze Středočeského kraje. „Praha 6 svými dopravními přivaděči pokrývá velkou část Středočeského kraje. Dostali jsme se do problémů, že velká část žáků, kteří se hlásí do prvních tříd, jsou právě děti ze středních Čech. Nejsou tam ale přihlášené, ale maskují se za žáky z Prahy 6. Předbíhají, snaží se těsně před zápisy změnit trvalé bydliště,“ řekl starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).

Šestka proto začala kontrolovat trvalá bydliště dětí a i dobu, kdy je rodiče do městské části přehlásili. Podezřelé bylo i to, když měli rodiče a děti jinou adresu. Jednoho takového žáka odmítla místní škola právě kvůli účelové změně adresy, magistrát ale měl ale jiný názor a školu donutil dítě přijmout. Praha 6 se kvůli tomu s vedením města soudí.

„Důvod tohoto jednání ze strany rodičů je na jednu stranu pochopitelný, na druhou stranu jde proti smyslu a účelu školského zákona, který se snaží zajistit základní vzdělávání primárně spádovým dětem, tedy takovým, které reálně mají místo trvalého na území příslušné městské části, potažmo obce“ vysvětlil právník Prahy 6 Jan Brož.

Taktikou Šestky se inspirovaly další městské části. Praha 3 bude kontrolovat, zda se trvalé bydliště dítěte shoduje s bydlištěm alespoň jednoho rodiče. K tomu také délku trvalého pobytu na území městské části, pod tři měsíce už vzniká pochybnost.

„Trvalé bydliště je podle školského zákona zásadním kritériem v přijímacím řízení. Tento zákon už ale nemluví o tom, jak se postavit k trendu takzvané spádové turistiky, kdy se trvalá bydliště přehlašují před přijímačkami jen naoko. Ředitelé škol, a nakonec i rodiče se následně ocitají v právní nejistotě a pochybnostech, zda jsou kapacity prvních tříd naplňované spravedlivě a rovnoměrně, a tedy jestli místní školy slouží skutečně těm dětem, které v Praze 3 bydlí,“ konstatoval v tiskové zprávě starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09).

K podobným opatřením přistoupila i Praha 10. „ Mezi hlavní změny patří přezkum délky pobytu dítěte na uvedené adrese, ověřování shody bydliště dítěte s bydlištěm rodičů a možnost požadovat dodatečné doklady, pokud se objeví nesrovnalosti,“ informoval v tiskové zprávě mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp. Stejně jako u ostatních platí tři měsíční lhůta.

Nepoctivé rodiče se stejným způsobem snaží odhalit i Praha 7. „Vzhledem k tomu, že rodiče vědí, že se na spádovou turistiku zaměřujeme, v posledních letech už k ní nedochází v takové míře, jako tomu bylo v minulosti,“ sdělil redakci Pražské Drbny mluvčí městské části Martin Vokuš.

Se spádovou turistikou se potýká i Praha 1, podle mluvčí Karolíny Šnejdarové se ale vždy podaří umístit všechny děti s trvalým pobytem ve spádových obvodech.

Praha 2 řeší problém také, k podobným praktikám se ale uchylovat nechce. „Objevuje se každý rok zhruba u tří až čtyř škol. Žádná legální cesta, jak spádové turistice zabránit, však v současnosti neexistuje. Varianta sledování délky trvalého pobytu a upřednostňování dětí s delším pobytem je z pohledu zákona nepřípustná,“ uvedla pro Pražskou Drbnu mluvčí druhé městské části Andrea Zoulová.

Pátá městská část se se spádovou turistikou setkává jen zřídka, za poslední čtyři roky zachytili podle mluvčího Marcela Pencáka jen několik případů. Opatření proto nezavede. Podle radního pro školství Martina Damaška (TOP 09) je ve zdejších školách dostatek míst pro všechny spádové děti.

„V případě problémů spatřuji řešení v navýšení školních kapacit tam, kde bude potřeba, abychom se vyhnuli obtěžování občanů, které navíc může být napadnuto u soudu,“ dodal Damašek.