Nejstarší dochovaný kus liturgického oděvu, unikátní čínské a další asijské tkaniny nebo třeba obleček pro kojence jsou součástí archeologické sbírky textilií, které pocházejí z nálezů na Pražském hradě. Podle vědců se jedná o nejvýznamnější sbírku textilií v Česku.
Látky a pozůstatky oblečení z 10. až 18. století popsaly vědkyně z Archeologického ústavu Akademie věd. Součástí jejich třicetiletého výzkumu je i vybudování restaurátorské dílny přímo na Hradě.
Většina památek tvořila součást pohřebních výbav českých panovníků, jejich rodinných příslušníků, světců a církevních hodnostářů. Oděvy a látky, které vědkyně společně se Správou Pražského hradu během bádání popsaly, dokládají vysokou úroveň textilní produkce ve středověku i raném novověku.
„Podařilo se nám prozkoumat a popsat 270 kusů různých typů oblečení, látek a dalších textilních doplňků, Většina pochází z hrobů či tumb, dlouhodobě se tedy nacházely v nevyhovujících podmínkách, takže práce s degradovanými fragmenty byla velmi náročná," řekla Helena Březinová z Archeologického ústavu Akademie věd.
Odbornice mezi archeologickými nálezy z kostela Panny Marie, baziliky sv. Jiří, katedrály sv. Víta, kostela Všech svatých a studny v jeho blízkosti objevily různé typy pohřebních oděvů, vybavení tumb světců nebo unikátní kolekci tkanin asijské provenience, které byly ve středověku velmi hodnotné.
O hodnotě látek vypovídá i jejich zdobení, převážně na hedvábných látkách odhalily vědkyně geometrické vzory, ale i rostliny, zvířata, prvky architektury nebo lidské postavy a arabské nápisy.
Na výzkumu pracovala kromě archeoložek Heleny Březinové a Mileny Bravermanové i textilní technoložka Jana Bureš Víchová. Díky propojení vědních oborů se podařilo například zrekonstruovat podobu pohřební výbavy Karla IV. ležícího na katafalku. Základem bylo propojení dochovaných historických zpráv a výzkumu samotných zachovaných textilií.
„Díky propojení historie a technologického průzkumu textilií jsme objevily i mnohé příběhy. Našly jsme například zcela ojedinělý obleček pro kojence, který pravděpodobně sloužil jako křestní a posléze i pohřební roucho jednoho z přemyslovských dětí v poslední třetině 13. století," řekla Březinová.
Výzkum shrnuje publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě, která letos v červnu vyšla v nakladatelství Academia. Lidé si mohou prohlédnout katalog samotných textilií, který vychází z práce restaurátorek na Pražském hradě. Kniha obsahuje i popis areálu Hradu jako pohřebiště historických osobností, včetně okolností úmrtí, průběhů pohřebních slavností až po otevření a vyzvednutí ostatků.
Chcete se více zapojit do tvorby článků? V dotazníku můžete redakci vzkázat, jaká témata vám na Drbně chybí. Díky zpětné vazbě se můžete podílet na tom, jakým tématům se budou redaktoři věnovat. Registrovaní uživatelé po vyhodnocení zpětné vazby získají informace o tom, co jsme díky čtenářům zjistili.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
