Teplárenský podnik Teplo pro Prahu, který založilo hlavní město spolu s dceřinou firmou Pražské plynárenské Prometheus, se od července stal dodavatelem tepla asi pro 10 tisíc pražských domácností. V dalších sedmi letech plánuje do teplárenského majetku, který do něj vložilo hlavní město, investovat 100 až 150 milionů korun.
Firma chce také v budoucnu snižovat závislost na uhelné elektrárně v Mělníku, zvažuje i stavbu malého modulárního jaderného reaktoru.
Vznik společného podniku Teplo pro Prahu schválili městští zastupitelé v červnu, město do něj prozatím vložilo kotelny, výměníkové stanice a další teplárenský majetek v hodnotě asi 66 milionů korun. Majetek dosud spravovala firma Veolia Energie ČR, které skončily smlouvy. Podle radního Prahy Jana Chabra (TOP 09) má založení vlastního teplárenského podniku zajistit jednotnou správu a modernizaci v oblasti teplárenství.
„Společnost Teplo pro Prahu má už jasný investiční plán pro následujících sedm let, kde počítá s tím vynaložit na modernizaci a ekologizaci svého teplárenského majetku 100 až 150 milionů korun. Z části jde o prostředky, které do společného podniku vložil Prometheus, částečně o bankovní úvěr a dotační zdroje," uvedl předseda představenstva firmy Prometheus Ludvík Baleka. Firmu zaměřující se na dodávky tepla stoprocentně vlastní Pražská plynárenská, která je v majetku hlavního města.
Ve společnosti Teplo pro Prahu podle dřívějších informaci drží 51 procent Prometheus a 49 procent magistrát. Firma podle Baleky nyní plánuje začít s investicemi. „Nejbližší investice se chystá v oblasti výtopny Kateřinky, kde připravujeme rekonstrukci teplovodních rozvodů. Tato investice se bude pohybovat mezi 10 až 15 milionů korun," uvedl. Dodal, že u dalších investic se připravují projekty a počítá se s nimi v roce 2024.
Půl milionu Pražanů a celá řada firem dnes podle informací města využívá systém centrálního zásobování, do kterého většinu tepla dodává první blok mělnické elektrárny spalující hnědé uhlí. Podle Chabra je cílem města zajistit menší závislost na tomto zdroji a modernizovat soustavu směrem k decentralizaci. Tomu mají napomoci rekonstrukce a výstavby nových menších kotelen, výtopen či kogeneračních jednotek, ale i využití fotovoltaiky.
Město chce také využívat vlastní větší zdroje tepla. „Interně zpracováváme i model zapojení tepla z rekuperace odpadních vod či potenciál využití malého modulárního jaderného reaktoru, pro který máme vhodné strategické pozemky," uvedl Baleka. Podle dřívějších vyjádření by se teplo z odpadních vod dalo využít k vytápění až třetiny metropole. V případě výstavby malého jaderného reaktoru by město mohlo až 30 procent nákladů získat z dotací, doplnil Baleka.
Praha loni schválila klimatický plán, podle kterého má do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent. Asi 55 miliard má mířit do energetiky, velkou část chce město získat z dotací.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
