Dopadem ohňostrojů na život volně žijících zvířat ve městech, ale i na lidské zdraví se zabýval Český rozhlas. Podívejte se, co plyne ze zkoumaných dat.
255 výjezdů
„Od roku 2015 do 28. prosince naše zdravotnické operační středisko eviduje celkem 35 výjezdů k úrazům spojených se zábavní pyrotechnikou,“ okomentovala pro Český rozhlas data tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Podle mluvčí se většina úrazů pojí s oslavami Nového roku. O většině úrazů se však podle ní záchranka ani nedozví, protože je lidé řeší jinou cestou.
Zdravotníci pražské záchranky vyjížděli v noci na letošního 1. ledna k 255 událostem. „V přímé souvislosti s oslavami Nového roku bylo 62 událostí, z nichž u deseti byla volána záchranná služba z důvodu úrazu způsobeným pyrotechnikou. Žádné z těchto zranění naštěstí nebylo život ohrožující, ale trvalým následkům se někteří pacienti zřejmě bohužel nevyhnou,“ uvedla mluvčí Jana Poštová.
Zatížení provozu záchranky i volání na tísňovou linku 155 v Praze bylo asi o čtvrtinu méně časté než loni, i přesto celkové zatížení provozu převýšilo běžnou noční směnu o sto procent.
Z nebe padaly labutě
Letos se opakovala situace z roku 2013, kdy na Mánesův most, nedaleko místa, kde se ohňostroj z Vltavy odpaloval, spadly mezi diváky tři zraněné labutě. Jedna zemřela na místě, jedna pravděpodobně utonula poté, co ji policista zraněnou hodil do vody. Třetí s těžkým zraněním skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Během letošní silvestrovské noci zemřela jedna labuť a šest bylo zraněno. O tomto případu jsme informovali.
Čtvrtek, 2. ledna 2020, 09:03
Loučení se starým rokem a vítání toho nového je tradičně spojeno s odpalováním zábavní pyrotechniky. Jinak tomu nebylo ani o uplynulém silvestru. Některým volně žijícím zvířatům v Praze se však silvestrovské oslavy staly osudnými.
Jenže Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody pro Český rozhlas uvedl, že neexistují opatření, která by dopad na zvířata mohla nějak mírnit. Martin Peter z agentury Makalu Fireworks, která pořádala letošní novoroční ohňostroj v Praze, oponuje. „Děláme takzvané anoncování. To znamená, že se odpalují pyrotechnické výrobky, dělové rány, patnáct, deset, pět, tři a jednu minutu před samotným ohňostrojem. To je úplně dostačující.“
Mají látky, které vznikají při ohňostrojích, vliv na lidské zdraví? Podle ČHMU spíše ne
Na to, zda ohňostroje mohou způsobovat dýchací problémy, se zaměřil Český hydrometeorologický ústav, jehož brněnská pobočka změřila spad z ohňostrojů při festivalu ohňostrojů Ignis Brunensis. Měření sledovalo klasické polutanty, které města často trápí i bez ohňostrojů, ale také kovy ve vzduchu. A podle měření ohňostroje neznamenají riziko. V porovnání s hodnotami, které jsou naměřeny běžně v zimním období, se nejedná o hodnoty nijak výjimečné.
Český rozhlas však upozorňuje, že analýzou prošla pouze část látek. Měření navíc probíhalo v létě a při dvou ze tří měření foukal vítr, takže se znečištění rychle rozptýlilo. A třetí zásadní otázkou je, co se s látkami stane, když dopadnou na zem nebo na vodní hladinu. Část spadu tak může působit na ekosystém touto cestou.
Foto Facebook Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy | Zdroj irozhlas.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
