Od roku 1784, kdy se spojila dosavadní samostatná čtyři pražská města a vzniklo Královské hlavní město Praha, se česká metropole několikrát výrazně rozšířila a prodělala řadu organizačních změn. Jednou z nejvýznamnějších přinesl zákon z února 1920, kterým se "sousední obce a osady slučují s Prahou". Na jeho základě vznikla před 100 lety, 1. ledna 1922, takzvaná Velká Praha.
Neděle, 16. srpna 2020, 10:30Kultura
Nejen obrovský hudební zážitek pro celé generace rockových fanoušků, ale také symbol změn na politické scéně - oboje přineslo první vystoupení legendární britské skupiny Rolling Stones v tehdejším Československu, které se uskutečnilo před 30 lety,...
Novým rokem 1922 přibylo k dosavadním osmi pražským čtvrtím a obvodům dalších 37 obcí, mimo jiné Břevnov, Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. Počet obyvatel se téměř ztrojnásobil (na 676 tisíc) a rozloha města vzrostla více než osmkrát (na 172 km2). Završily se tak více než sedmdesátileté snahy o připojení sousedních prudce se rozvíjejících obcí a vytvoření města rovného evropským velkoměstům. Nyní žije v Praze na rozloze asi 496 km2 na 1,3 milionu lidí, čili za 100 let se počet obyvatel zdvojnásobil a rozloha téměř ztrojnásobila.
Snaha o rozšíření Prahy o některá předměstí se datuje od roku 1849, mnohdy však narážela na odpor místních samospráv, které střežily vlastní nezávislost. Problémem, který brzdil rozšíření města, byly například i rozdíly v daních či národnostní spory mezi Čechy a Němci. Vznik Velké Prahy znamenal také nový systém městské správy. Sbor obecních starších se změnil v ústřední zastupitelstvo v čele s městskou radou a pro starostu byl oficiálně zaveden titul primátor hlavního města Prahy. Dosavadní obecní a osadní zastupitelstva byla přejmenována na místní výbory, obecní rady na místní rady a obecní starostové na místní starosty.
Přehled zvětšování území hlavního města Prahy od sloučení čtyř pražských měst v jeden samostatný celek
-
12. února 1784 - V jeden samostatný celek byla spojena čtyři samostatná pražská města - Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany; vzniklo Královské hlavní město Praha se čtyřmi obvody, rozlohou 143 ha a 76 tisíci obyvateli.
- 1. ledna 1850 - K Praze připojena pátá čtvrť - Židovské Město, přejmenované na Josefov.
- 26. září 1883 - Šestou pražskou čtvrtí se stal Vyšehrad.
- 8. listopadu 1884 - Holešovice a Bubny se staly sedmou pražskou čtvrtí.
- 16. dubna 1901 - Bylo uzákoněno připojení Libně; Libeň (Praha VIII) byla slavnostně připojena v září 1901; Praha měla 21 km2 a asi 233 tisíc obyvatel.
- 1. ledna 1922 - Vstoupil v platnost zákon o vytvoření Velké Prahy, k Praze bylo připojeno 38 okolních obcí či jejich částí: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Zátiší (část obce Modřany) a Žižkov; Praha získala oficiální název Hlavní město Praha, měla rozlohu 171,64 km2, 676 tisíc obyvatel a členila se na 19 obvodů.
- 1. dubna 1949 - Území Prahy nově rozděleno na 16 správních městských obvodů.
- 1. července 1960 - K Praze byly připojeny Ruzyně, osada Čimice a části Dolních Chaber, Ďáblic, Hájů, Holyně, Kunratic, Lysolaj, Nebušic (Jenerálka), Petrovic, Přední Kopaniny a Řeporyj; Praha měla rozlohu 188 km2 a byla rozdělena na deset správních obvodů. V roce 1961 přesáhla milion obyvatel.
- 1. ledna 1968 - Do Prahy bylo začleněno 21 obcí z okresu Praha-východ a Praha-západ: Čakovice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Ďáblice, Háje, Horní Měcholupy, Chodov, Kbely, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Velká Chuchle; Praha se rozrostla na 293 km2 a v roce 1970 měla 1 079 526 obyvatel.
- 1970 - K Praze bylo připojeno území ruzyňského letiště o rozloze sedm km2.
- 1. července 1974 - K Praze bylo připojeno dalších 30 obcí: Benice, Běchovice, Březiněves, Dolní Počernice, Dubeč, Horní Počernice, Cholupice, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Přední Kopanina (část), Radotín, Řeporyje, Satalice, Slivenec, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř, Zbraslav, Zličín; největší plošné rozšíření Prahy o 199,4 km2 na 496,88 km2, počet obyvatel se zvýšil zhruba o 60 tisíc.
- 1. ledna 1995 - Praha měla 15 správních obvodů (zřízeny městské části Praha 11 - 15), kromě nich bylo výkonem státní správy pověřeno dalších deset úřadů městských částí.
- Od 1. července 2001 - Prahu tvoří 112 katastrálních území, člení se na 57 městských částí, které spravuje 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi (Praha 1 až 22).