Neděle, 11. července 2021, 09:00
Na světě existuje 14 osmitisícových vrcholů (nejnižší z nich, Šiša Pangma, má 8027 metrů, nejvyšší je Mount Everest s 8848 metry nad mořem), které leží v Himálajích a Karákoramu. Před padesáti lety, 11. července 1971, zdolali první českoslovenští horolezci první osmitisícovou horu, když slovenští horolezci Ivan Fiala a Michal Orolin zdolali devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat (8126 metrů). Prvním Čechem na hoře převyšující 8000 metrů byl Karel Schubert, který v květnu 1979 zdolal Makalu (při sestupu ale tragicky zahynul). Poslední osmitisícovka byla českými horolezci zdolána 12. května 1990, kdy Josef Rakoncaj vylezl na Šišu Pangmu. Všech 14 vrcholů dobyl Radek Jaroš, devětkrát stanul na osmitisícovce Josef Rakoncaj.
Horu v pákistánské části Kašmíru si pro zdolání vybrala dvanáctičlenná československá výprava pod vedením Ivana Gálfyho již v létě 1969. Horolezci tehdy kvůli nepříznivému počasí vystoupali nakonec „jen“ do výšky 6950 metrů. Už za dva roky byla československá horolezecká expedice zpátky pod jejími vrcholy. Jádro rozšířené sestavy tvořilo osm účastníků z roku 1969, šestnáctičlennou skupinu opět vedl zkušený horal Gálfy. Jediným Čechem v početné výpravě byl lékař Bohumír Kosmák. Nahoru se mělo jít klasickou cestou ze severu přes Rakiotský ledovec stejně jako při prvním pokusu.
Po postavení základního tábora ve výšce 4000 metrů 18. května se členové expedice soustředili na vybudování výše položených táborů. Postavení čtvrtého postupového tábora ve výšce 6690 metrů stálo všechny dost sil, ale 7. června Gálfy konečně oznámil složení vrcholového mužstva. Mezi vyvolenými byli Milan Kriššák, Michal Orolin, Jozef Psotka a Ľudovít Záhoranský. Kvůli vytrvalému sněžení však museli horolezci vysněnou cestu na vrchol odložit skoro o měsíc.
Když se nakonec počasí v první dekádě července umoudřilo, ukázalo se, že jeden z největších tahounů skupiny Jozef Psotka má vysokou horečku. Ve vrcholovém týmu jej proto nahradil Ivan Fiala. Psotka si později spravil chuť československým prvovýstupem na Kančendžengu (1981) spolu se Záhoranským a na Mount Everest (1984), kde stanul po boku Zoltána Demjána, při sestupu z Everestu však zahynul.
Poslední noc před výstupem přečkala čtveřice Slováků ve výšce 7600 metrů nad mořem jen v péřových bundách a oteplovačkách v malém útočném stanu, 11. července v šest hodin ráno vyrazili horu dobýt. Těžké podmínky a probdělá noc se nejvíc podepsaly na Milanovi Křiššákovi, který se rozhodl sestoupit jako první. Ledová stěna zase znamenala návrat pro Záhoranského, který s sebou neměl cepín. Sestup zahájil z výšky nad 8000 metrů, kdy k vytouženému cíli zbýval jen skalnatý hřeben vedoucí na vrchol. Na něm nakonec hodinu po poledni stanuli bratislavský odchovanec Fiala a znalec Tater Orolin.
Nanga Parbat zdolali českoslovenští horolezci 18 let poté, kdy na ní v červenci 1953 jako první vystoupil rakouský horolezec Hermann Buhl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
