Dnes, 12:30
Máme za sebou největší a nejjasnější úplněk roku. Náš souputník se totiž nacházel nejblíže k Zemi, a tak se zdál o něco větší a jasnější než obvykle. Pojmenování „bobří Měsíc“ pochází od severoamerických indiánů, kteří vypozorovali, že se v období listopadu chovají bobři o něco aktivněji a připravují se na zimu. Pozorování na nějakých místech hatila mlha, jiní měli štěstí.
„Krátce po 16. hodině se nad obzorem objevil takzvaný "Superúplněk " a jelikož pracuji do 16 hodin zamířil jsem k nejbližšímu kopečku a podařilo se mi ho zachytit přímo nad moji novou oblíbenou kapličkou v Kydlinech. Bylo obrovské štěstí, že se mi to takto podařilo, protože do pár desítek minut se i na toto místo nasunula inverze,“ prozradil Vladislav Hosnedl, který sdílí informace o počasí na facebookovém profilu Meteostanice Chotěšov a k předpovědi vždy přidá nějakou svou úchvatnou fotku.
Samotný úplněk nastal krátce po 14. hodině. Nad Česko se vyhoupl o dvě hodiny později. Superúplněk nastává, když je Měsíc v takzvaném perigeu, tedy v body, kdy se nejvíce přiblíží k zemi. Díky tomu se zdá na obloze o něco větší než obvykle. Teď byl od Země 356 830 kilometrů.
„Díky tomu se Měsíc jeví asi o 14 procent větší a až o 30 procent jasnější než při obyčejném úplňku v odzemí,“ vysvětluje Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Nejlepší chvíle na pozorování nastala krátce po západu Slunce.
„Rozdíl mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem může činit až 50 000 km. Na obloze to však poznáme jen těžko. Pro představu: největší úplněk by se na obloze vešel do padesátikoruny pozorované ze tří metrů, zatímco ten nejmenší by připomínal desetikorunu ze stejné vzdálenosti,“ vysvětlují astronomové. A rozdíl v jasu? Běžný úplněk přirovnávají ke 100W žárovce, superúplněk ke 118W žárovce.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Aktualizováno před 22 minutami