Dnes po čtvrté hodině odpolední obsadila skupina umělců pražskou Národní galerii, která se nachází v prostorách Veletržního paláce. Smyslem celé akce bylo upozornit nejen na sestupující kvalitu Národní galerie Praha (NGP), ale také například na vyprázdněné sály nebo na současné vedení galerie. Za tímto počinem stojí výtvarník Jiří David.
Autorem této demonstrativní akce je výtvarník Jiří David, který je spoluzakladatel umělecké skupiny Tvrdohlaví a jeho nejznámějším dílem je neonové srdce, které instaloval nad Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla.
Výtvarníci, mezi kterými byli například Pavel Opočenský, Veronika Holcová, Radek Macke nebo Jaroslav Róna, se sešli před akcí v nedaleké restauraci. Přímo na místě namaloval několik svých děl František Skála. Na skupinu dohlíželi členové bezpečnostní služby a policie.
Zástupci NGP umělcům v Malé dvoraně připravili pro jejich díla malířské stojany, ti je však raději rozestavili podél stěn. „Smyslem akce „pozitivního vzdoru“ je nejen upozornit na trvale sestupující kvalitu NGP a na vyprázdněné sály Veletržáku, nejen na neprofesionalitu části vedení současné NGP, ale nechceme se také dívat na strnulost vrcholového vedení současné NGP, kterou ti schopnější odborníci opouštějí kvůli chybějící motivaci a nedostatku inspirace,“ uvedl dnes na demonstrativní akci její organizátor Jiří David.
Kvůli náhlému odvolání ředitele NGP Jiřího Fajta měla galerie rok a půl dočasné vedení. Novou generální ředitelkou NGP je od letošního ledna bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích Alicja Knastová. S přítomnou Knastovou odmítl organizátor akce David komunikovat. „Nepřišli jsme diskutovat, na to mělo vedení času dost," prohlásil.
Ředitelka oponovala, že ji umělci nikdy nekontaktovali. Snažila se vysvětlit, že chod galerie a její výstavní plán byl v letošní i loňské sezoně silně ovlivněn pandemickou situací. V případě nevyužitých ochozů budovy Veletržního paláce, které skupina umělců zmiňuje, vedení NGP informovalo, že prostory nesplňují přísné podmínky pro vystavování uměleckých exponátů, které jsou citlivé na změny klimatu, a nelze je tak jednoduše zaplnit díly z depozitářů.
Umělci po protestu opustili Malou dvoranu, některá jejich díla v ní zůstala. „Nemůžeme s nimi operovat, když nemáme nájemní smlouvu," podotkla k jejich osudu mluvčí NGP Eva Sochorová.
Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze. Je významnou funkcionalistickou budovou, která byla původně určená pro konání veletrhů. Palác byl postaven v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla, tehdy šlo o největší stavbu svého druhu na světě.
V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho – kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech. Sídlem Národní galerie je Veletržní palác už od roku 1976.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
