čtvrtek 22. dubna 2021 Evžénie

Politici dnes dopoledne na Václavském náměstí uctili památku Jana Zajíce, který se na protest proti režimu upálil před 52 lety

Zástupci Prahy 1 a Senátu dnes na Václavském náměstí uctili památku Jana Zajíce, připomněli tím důležitost svobody a Zajícův odkaz. Tehdy osmnáctiletý student se 25. února 1969 před domem číslo 39 demonstrativně upálil. Svým činem chtěl vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí. Zajíc pocházel z Vítkova na Opavsku.

Jan Zajíc byl studentem průmyslové školy v Šumperku a silně prožíval události pražského jara. Srpnová okupace i lednové sebeupálení Palacha ho velmi zasáhly. Účastnil se také protestní hladovky v Praze i Palachova pohřbu. Postupně v něm začala uzrávat myšlenka, že bude pochodní číslo dva.

Je naší povinností předávat vnitřní svobodu budoucí generaci

Dvacet let jsme poslouchali, že oběť Jana Zajíce je oběť zbytečná. Já jsem rád, že jsme v době, kdy si můžeme uvědomit naši historii a uvědomit si, jak je důležité předávat potomkům to nejdražší, co v sobě máme. A to je vnitřní svoboda,“ uvedl místostarosta Prahy 1 Petr Burgr (KDU-ČSL). „A ten fatální čin Jana Zajíce nás k tomu vybízí. Je naší povinností toto předávat budoucí generaci,“ dodal Burgr.

Památku Jana Palacha si včera před Národním muzeem připomněli předseda Senátu Vystrčil i senátorka Němcová

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila byl čin Jana Palacha obhajobou svobody a snahou vyvést národ z nesvobody. Včera uplynulo 52 let od chvíle, kdy se na Václavském náměstí v Praze Palach upálil. Na počátku roku 1969 tak učinil v pokusu o...

Poslední rozloučení se Zajícem proběhlo na Opavsku

Místostarostka Prahy 1 Eva Špačková (ODS) zavzpomínala na Zajícův pohřeb, kterého se sama zúčastnila. Připomněla fakt, že si Zajíc přál být pohřben v Praze, to se však nelíbilo komunistické Státní bezpečnosti. Poslední rozloučení, na které dorazily tisíce lidí, se tak konalo 2. března 1969 ve Vítkově.

Zajíc se v den 21. výročí komunistického puče v průchodu domu č. 39 polil hořlavinou a zapálil. Chtěl vyběhnout na Václavské náměstí, to se mu však nepodařilo a zemřel uvnitř domu.

Špačková jela do Vítkova s dalšími vysokoškoláky podpořit svou kamarádku, což byla manželka Janova bratra Jaroslava. „Dodnes mi před očima naskakují obrazy nezměrného žalu maminky Jana Zajíce,“ doplnila místostarostka. Jako další silnou vzpomínku popsala to, když šly Janovy spolužačky a další svobodné dívky za rakví v bílých šatech a nesly dlouhé bílé svíce. To podle ní symbolizovalo nevinnost Zajíce i jeho činu. Špačková zdůraznila, že by se na něj nemělo zapomínat.

Činy Jana Zajíce i Jana Palacha otřásly také senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS). V té době jí bylo 17 let. Zavzpomínala také na Zajícovu rodinu a zdůraznila, že se zdálo, že energie jeho činu „spadla do prázdna“, ale nakonec se sbírala v roce 1989, kdy studenti uchopili jeho i Palachův odkaz, a později se tak podařil návrat do svobodné a demokratické společnosti.

Když jsem přicházela dnes sem, tak to naskočilo znovu, to téma nemocné společnosti. Dnes to vidíme kolem sebe též, že jsme nemocnou společností, i když v jiném významu slova. Ta politika je u toho ale také, do jisté míry jsme i politicky nemocnou společností. Nebojujeme o základní věc jako svoboda, ale musíme se poprat s pandemií, která prochází i naší zemí,“ řekla Němcová.

Ohodnoť článek

Foto Praha 1

Štítky ČR, historie, pieta, Jan Zajíc, 1969

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.