Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila byl čin Jana Palacha obhajobou svobody a snahou vyvést národ z nesvobody. Včera uplynulo 52 let od chvíle, kdy se na Václavském náměstí v Praze Palach upálil. Na počátku roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do které společnost upadala po srpnové okupaci. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem. Památku Jana Palacha včera uctil také premiér Andrej Babiš.
Další květiny senátoři položili u Palachova památníku poblíž druhé budovy muzea, dřívějšího Federálního shromáždění. Na vysokém stožáru tam loni 17. listopadu byla odhalena plastika Plamen.
„Pro sebe si jen říkám, jak to asi muselo vypadat v té sobě, když byli mladí lidé, kteří byli tak zoufalí, že dokonce sami sebe zapálili, aby jiné upozornili na to, že se děje něco, co není správné. Je to pro mě memento, které nosím v sobě, a jsem vděčný za to, že můžeme žít v době, která je dnes podstatně jiná, než tomu bylo tehdy,“ uvedl Vystrčil. Piety se zúčastnil s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou, místopředsedou Jiřím Oberfalzerem a senátorkou Miroslavou Němcovou.
„Jestli je něco málo, nebo není - to je vždycky na nás, na to, jak si dokážeme události, které předcházely tomu, než jsme získali svobodu, připomínat,“ řekl Vystrčil na dotazy novinářů, proč je delegace Senátu jediná z ústavních činitelů, která si Palachův čin dnes připomíná.
„I já dnes myslím na památku Jana Palacha, který před 52 lety obětoval život v naději, že jeho čin pomůže národ semknout. Naše země tehdy čelila okupaci, dnes musíme čelit zákeřné pandemii. Proto bych byl velice rád, kdybychom se i my znovu semkli a společně ji porazili,“ uvedl odpoledne na twitteru předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Vzkaz doprovodil fotografií věnce položeného u Palachovy pamětní desky na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kterou Palach studoval.
Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění již čtyři desítky let. O objektu v těsné blízkosti pražské magistrály přitom donedávna jen málokdo věděl.
Úterý, 17. listopadu 2020, 16:30
Před novou budovou Národního muzea byla dnes odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí, již...
Při dostavbě budovy Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa upálení autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo a osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara.
Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Před několika lety byla také na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny. Národní muzeum předloni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha.
Autoři ČTK | Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
