Veletržní palác je typickým příkladem meziválečné funkcionalistické architektury, ale svému původnímu plánu, tedy pořádání veletrhů a výstav, sloužil jen krátce. V polovině 70. let došlo v budově k ničivému požáru a dokonce se uvažovalo o jeho zboření. Palác však nakonec nalezl uplatnění jako sídlo sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Po rekonstrukci se veřejnosti otevřel přesně před 25 lety, tedy 13. prosince 1995.
Palác byl postaven podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla, a to pro společnost Pražských vzorkových veletrhů. Jeho výstavba probíhala v letech 1925 až 1928 a byl jednou z prvních funkcionalistických staveb v Praze. S podlahovou plochou 13 500 metrů čtverečních byl v té době největší stavbou tohoto typu na světě. Ve své době udivil rozlehlostí a koncepcí i racionálním pojetím.
Veletržní palác byl po roce 1939 spolu s přilehlým prostranstvím využíván nacistickými okupanty jako shromaždiště pro židovské občany před transportem do koncentračních táborů.
Po druhé světové válce se stal palác sídlem několika společností, které se zabývaly zahraničním obchodem. Význam paláce jako místa pořádání veletrhů tak začal na konci 40. let upadat. V srpnu 1974 zde došlo k ničivému požáru, který budovu téměř zničil. Škoda byla vyčíslena na stovky milionů tehdejších korun. V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. O dva roky později palác získala Národní galerie a s opravami se začalo až o devět let později.
O přetvoření Veletržního paláce v reprezentativní sídlo moderního umění se zasadil tehdejší ředitel Národní galerie Jiří Kotalík. Budova byla kompletně opravena až v 90. letech 20. století.
Provoz stavby je však i dnes velmi nákladný. Již několik let se rovněž připravuje nezbytná rekonstrukce této dominanty Holešovic.
Foto ngprague.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
