Od smrti Johna Lennona uběhlo čtyřicet let. Historie dnešní Lennonovy zdi v Praze se však začala psát již o dvacet let dříve

Vzkazy pro Wericha, protestní nápisy i „Zeď nářků“

V okolí dnešní Lennonovy zdi se již od šedesátých let objevovaly vzkazy pro Jana Wericha, který bydlel nedaleko na Kampě, později i protestní nápisy.

Od sedmdesátých let byla zeď nazývána „Zdí nářků“ a objevovaly se na ní křídou psané většinou milostné básně, které byly občas zamalovány bílou barvou, ale brzy se zase objevily další.

Za Johna Lennona

Již několik dní po Lennonově smrti v prosinci 1980 mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek právě na Velkopřevorském náměstí, kde využili někdejší niku obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady. Neznámý autor zde křídou napsal Za Johna Lennona a nad nápis nakreslil kříž. Lidé k symbolickému náhrobku začali nosit květiny, svíčky či Lennonovy fotografie.

Na Lennonově zdi, jak se místu začalo na počátku osmdesátých let říkat, se postupně objevovaly nápisy. Již krátce po svém vzniku se stala pražským fenoménem, jehož význam dalece přesáhl prosté vzpomínkové místo. Vždy ve výroční den Lennonovy smrti se zde konala shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace.

Symbol svobodných ideálů i místo pro protestní shromáždění

Od poloviny 80. let se na Kampě mj. podepisovaly petice proti rozmístění jaderných zbraní na obou stranách Evropy, které požadovaly propuštění politických vězňů a umožnění výkonu náhradní civilní služby. Původně malá setkání přerůstala pod vlivem policejních zásahů ve vystoupení proti režimu.

Jednalo se od roku 1970 o největší protestní shromáždění a předznamenalo také pouliční demonstrace na konci 80. let 20. století.

Po navrácení areálu řádu maltézských rytířů se vlastník rozhodl zeď opravit. Na návrh Mírového klubu Johna Lennona řád nechal malíře Františka Flašara na zeď vytvořit portrét Johna Lennona. Zeď se během času měnila a původní Lennonův portrét byl dlouho schován pod vrstvou nových maleb. Pokaždé, když byly malby přetřeny barvou, následující den se obnovilo mnoho veršů a obrázků květin. Dnes zeď reprezentuje symbol svobodných ideálů, mezi které patří láska a mír.

Kniha Lennonova zeď v Praze

Právě o mimořádném ohlasu událostí, které jsou sojeny s Lennonovou zdí, vydalo na počátku prosince 2020 Muzeum paměti XX. století rozsáhlou knihu s názvem Lennonova zeď v Praze autorů Petra Blažka, Filipa Pospíšila a Romana Laube.

„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule,“ říká spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.

Setkání ve Werichově vile uvedl předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových Prahy Jiří Pospíšil.

„Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy. I proto jsem rád, že se Muzeu paměti XX. století společně s Museem Kampa podařilo uspořádat debatu ve Werichově vile, dostupnou online v den výročí smrti Johna Lennona, a připomenout si jejím prostřednictvím momenty, ve kterých právě tato památka sehrála významnou roli,“ dodává Jiří Pospíšil.