Bitva pod Vyšehradem, ve které Pražané a jejich spojenci z dalších husitských obcí porazili vojsko krále Zikmunda Lucemburského, je jednou ze zásadních události první fáze husitských válek. V důsledku bitvy, která se odehrála 1. listopadu 1420, se část české šlechty, doposud podporující Zikmunda, přidala na stranu husitů či zaujala neutrální postoj.
Bitva byla vyvrcholením obléhání Vyšehradu, na kterém byla početná a dobře vycvičená královská posádka. Zikmund se po neúspěchu křížové výpravy a prohrané bitvě na Vítkově usadil v Kutné Hoře a pokusil se ovládnout České království pokojnou cestou. Českým králem byl korunován 28. července 1420, načež křížovou výpravu rozpustil, na Vyšehradě a Pražském hradě však zanechal svoji posádku, čímž se Pražané cítili ohroženi. Jelikož za nebezpečnější považovali Vyšehrad, rozhodli se ho oblehnout. Na pomoc jim přišly vojenské oddíly z Žatce a Loun, z východních Čech, tzv. orebité v čele s hejtmanem Hynkem Krušinou z Lichtenberka, který byl zvolen vrchním velitelem, či část Táboritů vedená Mikulášem z Husi. Vojsko mělo podle různých zdrojů až 15 tisíc mužů.
Od poloviny září obléhané posádce hrozilo vyhladovění, proto se vyšehradský hejtman sešel s Hynkem Krušinou a slíbil mu kapitulaci, pokud jim do 1. listopadu do osmi hodin ráno nepřijde Zikmund na pomoc. Ten se sice již během října v čele vojska (dle různých odhadů 15 tisíc až 20 tisíc mužů) pohyboval v blízkosti Prahy a mimo jiné se neúspěšně pokusil dobýt Žatec, k útoku na dobře opevněné Pražany se však odhodlal až 1. listopadu. Po počátečních úspěších, kdy útok vedli od Pankráce a Podolí, jeho vojáci narazili na pevnou obranu a následný útok je donutil k útěku.
Průběh bitvy neovlivnil ani výpad posádky Pražského hradu, který skončil již na malostranském předmostí. Husité útočníky pronásledovali a podle kronikářů nebrali zajatce. Vyšehradská posádka, věrna slibu, do boje nezasáhla, i když její útok do zad husitů mohl v bitvě přivodit zásadní zlom. Zikmund po nezdaru rychle opustil Prahu.
Také husité dodrželi dohodu a nechali posádku odejít, část vstoupila do služeb Pražanů. Jak se píše v internetové Encyklopedii Prahy 2, „po ovládnutí Vyšehradu zde začali husité loupit a ničit vše, včetně královského paláce a chrámů. Z výstavného hradu tak po jejich řádění zůstaly jen trosky a rozvaliny, z nichž již nikdy toto někdejší sídlo králů k původní slávě ani výstavnosti nepovstalo“.
V důsledku porážky Zikmund přišel o většinu svých českých a moravských spojenců. Jelikož se nemohl již opřít ani o královská města, nezbylo mu potom než zahájit ústup z Čech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
