Od bitvy pod Vyšehradem, která připravila krále Zikmunda Lucemburského o české spojence, uplynulo 600 let

Vyšehrad byl pro Pražany „nebezpečnější“

Bitva byla vyvrcholením obléhání Vyšehradu, na kterém byla početná a dobře vycvičená královská posádka. Zikmund se po neúspěchu křížové výpravy a prohrané bitvě na Vítkově usadil v Kutné Hoře a pokusil se ovládnout České království pokojnou cestou. Českým králem byl korunován 28. července 1420, načež křížovou výpravu rozpustil, na Vyšehradě a Pražském hradě však zanechal svoji posádku, čímž se Pražané cítili ohroženi. Jelikož za nebezpečnější považovali Vyšehrad, rozhodli se ho oblehnout. Na pomoc jim přišly vojenské oddíly z Žatce a Loun, z východních Čech, tzv. orebité v čele s hejtmanem Hynkem Krušinou z Lichtenberka, který byl zvolen vrchním velitelem, či část Táboritů vedená Mikulášem z Husi. Vojsko mělo podle různých zdrojů až 15 tisíc mužů.

Zikmund útok vedl od Pankráce a Podolí

Od poloviny září obléhané posádce hrozilo vyhladovění, proto se vyšehradský hejtman sešel s Hynkem Krušinou a slíbil mu kapitulaci, pokud jim do 1. listopadu do osmi hodin ráno nepřijde Zikmund na pomoc. Ten se sice již během října v čele vojska (dle různých odhadů 15 tisíc až 20 tisíc mužů) pohyboval v blízkosti Prahy a mimo jiné se neúspěšně pokusil dobýt Žatec, k útoku na dobře opevněné Pražany se však odhodlal až 1. listopadu. Po počátečních úspěších, kdy útok vedli od Pankráce a Podolí, jeho vojáci narazili na pevnou obranu a následný útok je donutil k útěku.

Průběh bitvy neovlivnil ani výpad posádky Pražského hradu, který skončil již na malostranském předmostí. Husité útočníky pronásledovali a podle kronikářů nebrali zajatce. Vyšehradská posádka, věrna slibu, do boje nezasáhla, i když její útok do zad husitů mohl v bitvě přivodit zásadní zlom. Zikmund po nezdaru rychle opustil Prahu.

Část husitů vstoupila do služeb Pražanů

Také husité dodrželi dohodu a nechali posádku odejít, část vstoupila do služeb Pražanů. Jak se píše v internetové Encyklopedii Prahy 2, „po ovládnutí Vyšehradu zde začali husité loupit a ničit vše, včetně královského paláce a chrámů. Z výstavného hradu tak po jejich řádění zůstaly jen trosky a rozvaliny, z nichž již nikdy toto někdejší sídlo králů k původní slávě ani výstavnosti nepovstalo“.

V důsledku porážky Zikmund přišel o většinu svých českých a moravských spojenců. Jelikož se nemohl již opřít ani o královská města, nezbylo mu potom než zahájit ústup z Čech.