Pražská zoologická zahrada dopravila do Bulharska další mládě supa mrchožravého. Drobeček přispěje k navýšení tamní populace tohoto ohroženého druhu. Minulý týden byl mladý sup umístěn do pečlivě vybraného hnízda volně žijícího pěstounského páru ve Východních Rodopech.
Sup mrchožravý je v současnosti nejohroženějším zástupcem evropských druhů supů. Zoo Praha pro něj od roku 2002 vede plemennou knihu a od roku 2012 Evropský záchovný program EEP pod hlavičkou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.
„Od roku 2016, kdy v Bulharsku začal projekt vypouštění supů mrchožravých, jsme pomohli s odchovem a transportem dvanácti jedinců, z nichž se přímo v pražské zoo vylíhlo sedm,“ vypočítával ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Krom toho jsme zajistili výstavbu chovných voliér ve Staré Zagoře nebo vybudování a provoz ‚supí restaurace‘. Bulharským kolegům z ochranářské organizace Green Balkans jsme také poskytli terénní auto a podobně. Sup mrchožravý se postupně stal jedním z vlajkových druhů Zoo Praha, a tak bude i v titulu mé další knížky.“
Při návratu supů do přírody se využívají tři různé metody vypouštění. První možností je umístit mládě do umělého hnízda na skalním útesu, tam je dokrmit a poté nechat vyletět. Tato metoda se nazývá „hacking“ a v rámci projektu byla uplatněna doposud u osmi mláďat.
Pro největší počet mláďat, celkem deset, bylo zvoleno takzvané zpožděné vypouštění, při němž jsou vylíhlá mláďata držena do následujícího jara izolovaně od lidí, pak si přivykají podmínkám ve voliéře v horách a posléze vylétnou do volnosti.
Třetí možností je „fostering“, tedy podložení mláděte do hnízda volně žijících ptáků. „Tato metoda je nejpřirozenější, ale zároveň nejméně vyzkoušená, protože je nejnáročnější,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Je třeba pečlivě vybrat dostupné hnízdo a zkušený pár, který má vlastní mládě podobného věku. Supi mrchožraví jsou totiž jako jediní evropští supi schopni odchovat dvě, výjimečně i více mláďat. Podložení lze ovšem uskutečnit pouze do určitého věku mláďat, a navíc jde o metodu administrativně nejnáročnější.“
Metoda pěstounské péče byla zatím úspěšně vyzkoušena na dvou mláďatech v letech 2018 a 2019. Letos v létě pak byla podložena další dvě mláďata – jedním z nich je sup, který se vylíhl v pražské zoologické zahradě 14. června. Jeho rodiči jsou samec Cháron a samice Fatima – zkušený pár, jenž odchoval řadu vlastních i podložených mláďat.
Ve Východních Rodopech mladého supa adoptovala rodina Borise – prvního dospělého supa, který byl v Bulharsku označen vysílačkou. Podložení proběhlo 5. srpna a podle aktuálních zpráv byl pražský sup náhradními rodiči i jejich mládětem přijat velmi dobře.
Nyní budou obě rodiny s podloženými mláďaty přikrmovány a nepřetržitě monitorovány kamerovým systémem. Každé mládě bylo také předem označeno vysílačkou, která umožní jeho sledování po opuštění hnízda. Ihned po vylétnutí se totiž supi vydávají na cestu dlouhou čtyři tisíce kilometrů a na zimovištích v Africe pak stráví zhruba čtyři roky. Pražské supy vypuštěné v bulharských horách se takto podařilo sledovat až do Nigeru, Etiopie, Čadu či Súdánu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
