Nový židovský hřbitov, otevřený v Praze 6. července 1890, je s rozlohou přesahující deset hektarů největším židovským pohřebištěm v České republice. Místo posledního odpočinku na něm našla řada významných osobností, včetně světově proslulého spisovatele Franze Kafky. Některé náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů, například Jana Kotěry či Josefa Fanty. I proto je hřbitov zapsán na seznam chráněných kulturních památek.
Nový židovský hřbitov nahradil již nevyhovující starý hřbitov ve Fibichově ulici na Žižkově. Většina staveb je postavena v novorenesančním slohu, včetně obřadní síně, která stojí hned u vstupu do areálu na křižovatce ulic Vinohradská a Jana Želivského.
V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 tisíc náhrobků. Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel, František R. Kraus, Arnošt Lustig, Lenka Reinerová, malíři Jiří Kars, Max Horb, zpěvák Ladislav Blum, rabín Gustav Sicher a mnoho dalších.
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Foto VitVit / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0) | Zdroj ČTK, Wikipedia,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
