Nevzhledné bloky zmizely ze Staroměstského náměstí. Nové řešení veřejnost obratem zkritizovala
Bezpečnostní betonové bloky včera na Staroměstském náměstí u Pařížské ulice v Praze nahradilo 32 žulových kvádrů. Zátarasy mají fungovat jako ochrana před teroristickými útoky. Původní tzv. citybloky z betonu rušily historický vzhled centra města. S kritikou veřejnosti se však setkalo i nové provedení.
"Cílem je, aby žulové kvádry splynuly s historickým okolím a minimalizovali jsme rušivý dojem z těchto účelových bezpečnostních prvků v městské památkové rezervaci," uvedl v tiskové zprávě primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN).
Ani s novou podobou zábran není veřejnost spokojena. "Vyhazování peněz, jen aby si politik mohl udělat čárku. Místo aby se město zamyslelo a udělalo něco koncepčního tak tam naflákáte bloky, které vypadají jak kdyby je někdo dovezl ze Stalina," napsal na facebook městské části Praha 1 Petr Pochman. Na jeho slova navázala Bára Coote. "Ano, je zbytečné hledat deset rozdílů, protože oboje je stejně nevzhledné."
Žula je podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana nejčastěji používaným materiálem v pražské dlažbě a jednoduše opracovaný kámen tak nebude rušivým prvkem v Pražské památkové rezervaci. Včera položené kvádry mají rozměry 50 krát 50 krát 100 centimetrů. Vždy dva bloky jsou k sobě přišroubované, aby splnily nároky na bezpečnost. Jejich hmotnost je asi 1300 kilogramů, přičemž původní bloky shodné délky vážily 520 kilogramů. Cena jednoho kamenného kvádru je 39 tisíc korun a vyrábí je společnost Mozis ze žuly z Mrákotína.
Podobné kvádry je možné vidět například na Mariánském náměstí. Podle mluvčího magistrátu by se tyto bezpečnostní kvádry ze žuly měly objevit i na náměstí Republiky.
Město rozestavuje betonové bloky při svátcích například na Václavském náměstí či náměstí Republiky. Na Staroměstském náměstí jsou nastálo instalovány od září 2017. Umístění zábran souvisí s bezpečnostní situací ve světě a útoky, při kterých teroristé vjeli do davu vozem.
